Vzdálenějším akcím již tradičně věnujeme celý víkend. V pátek naplánujeme cestu na místo, v sobotu vlastní soutěž a v neděli klidný odjezd domů. V minulých letech jsme tak řešili například závody v Moravské Třebové, Všechově, Boroticích nebo Olomouci a stejně tak i nyní v Křemži. Vedoucí vilémovského modelářského klubu už jsou pánové v letech a vtěsnat do jednoho dne soutěž a dvě 350 km cesty je nad jejich síly.

V sobotu navečer jsme se proto odebrali zpět na ubytovnu, kde jsme strávili další noc. V neděli ráno, po snídani, jsme vyrazili na cestu domů. Aby to nebylo tak fádní, zařazujeme na zpáteční cestě do programu nějakou atrakci. Podle toho, jak jsme při závodech dopadli, za odměnu či za trest. Letos to byl za odměnu Zvíkov. Tento modelářský ročník je rozumný a snad se nám ani nezdálo, že se kluci na Zvíkov těší. Nebylo to vždy takové. Vzpomínám například na výstup na Bezděz, kdy jsme si od tehdejších dětí vyslechli několik peprných poznámek. Po této atrakci jsme se trochu občerstvili, protože i v neděli panovalo úmorné vedro. Oba vozy pak zamířily na sever. Prahou jsme na rozdíl od pátečního odpoledne projeli bez jakýchkoliv problémů. Rozdělili jsme se před Mladou Boleslaví. Vůz narvaný letadly si to namířil přímo do vilémovské dílny, druhý pokračoval do Liberce, kde vyložil oba naše juniory, studenty zdejší stavební průmyslovky. Nás pak ještě čekala zhruba jeden a půl hodinová cesta k nám do výběžku, zde rozvezení již nepotřebných holínek a použitých ponožek našich stavařů a nakonec domácí večeře. Tímto bylo letošní mistrovství ČR mládeže ukončeno a my se již těšíme na další závody (Charvatce?)

Za LMK Vilémov               Z. Hykš