Tentokrát nám stačil jediný vůz. Do Panenského Týnce vyrazili dva dospělí a dva soutěžící. Na zadním sedadle pospávali Ivan se Šimonem. Chyběl Jirka, který se školní třídou vyrazil do hor na lyžařský výcvik. Počasí bylo velice pěkné. Svítilo sluníčko a foukal jen slabý vítr. Jedinou vadou na kráse bylo to, že jsme se museli přesunout na poměrně nevýhodné místo, ze kterého vypuštěné modely často přistávaly do hustého křoví, případně se rozbíjely o zaparkovaná auta. Co naplat, jak zdůraznil Pepa Kubeš, pokud zde chceme létat i příště, musíme provozovatele letiště poslouchat. I my jsme během soutěže zaznamenali několik ztrát. Ivanova „Á jednička“ měla po tvrdším přistání na parkovišti nakřáplou náběžku. Což jsme ale provizorně opravili a létali dál. Druhý model stejné kategorie, tentokrát Šimonův, nepřežil první vlek. Další model Šimon k dispozici neměl a tak se musel spokojit s „Á trojkami“ a vystřelovadly. Bohužel, další ztráta Šimona postihla právě ve vystřelovadlech. Jeho nejlepší model ulétl, naštěstí až při desátém startu.

Nebudu zastírat, vedle hezkého polétání a setkání s přáteli, které až tak často nevídáme, jsme do Panenského Týnce přijeli hlavně kvůli kvalifikaci na podzimní MČR. Co se týče limitů, plán jsme splnili tak ze tří čtvrtin. Ivan bude zcela spokojen, Šimon musí zkusit jím zvolenou kategorii F1H obhájit na dalších přeborech. Doufáme, že již v Domoslavicích se připojí náš třetí modelář, Jirka. Kvalifikační závody pak dokončíme u nás, v Ústeckém kraji. Aby ale mé hodnocení nebylo jen o postupech, zmínit musím také způsob, jakým je kluci dosáhli. Až na tu ránu s „A jedničkou“ a dva, tři nepovedené starty, jsme byli docela spokojeni. Tedy s ohledem na to, že větroně kluci drželi naposledy při loňském MČR v Křemži. Házedla raději hodnotit nebudu. Naštěstí se jedná o „doplňkovou“ kategorii. Je ale fakt, že v poslední době nám moc nejdou.

V naprosté pohodě jsme dolétali a počkali si na vyhlášení výsledků. Nějaká cena zbyla i na nás. Poté jsme vyzvedli pana Formánka, který se účastnil souběžně pořádané Ligy Panenský Týnec. Cestou domů jsme se zastavili u Národní přírodní památky Kamenná slunce. Zajížďka to velká nebyla. Tuto atrakci dospělí znají z dřívější doby v lepší kondici, ale i tak to byl pro kluky zdroj poučení a jiný zážitek než jen ten modelářský. Domů to bylo přes Rumburk trochu delší a tak jsme do Vilémova dorazili až za tmy. Vyložili jsme letadla a v Karlíně posledního modeláře, Ivana. Až na Jirku mohou být kluci v klidu a mohou se soustředit pouze na vylepšení svých plánů ohledně MČR. To Jirka musí doufat, že i v Domoslavicích a České Lípě bude podobně hezké počasí jako dnes v Panenském Týnci.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov                    Z. Hykš