Nejsevernější házedlo 2021 zrušeno

Vážení,
situace se nelepší, spíše naopak. S ohledem na prodloužení výjimečného stavu a vyhlášený stupeň 5 je jasné, že musíme odvolat soutěž “Nejsevernější házedlo 2021”. Nevypadá to hezky ani s naší únorovou halovou soutěží. Ale na její zrušení je zatím ještě dost času. Kdyby došlo k nějakému zázračnému zlepšení, v což příliš nevěřím, spojíme s ostatními vedoucími klubů a domluvíme se, zda něco uspořádáme v náhradním termínu.

Z. Hykš

Předvánoční polétání zrušeno

Přátelé, kamarádi,
do poslední chvíle jsme čekali na zázrak v podobě druhého stupně PES. Bohužel, situace se naopak stále zhoršuje. S lítostí se proto musíme připojit ke kolegům pořadatelům halových soutěží a naše, tentokrát Předvánoční polétání zrušit.

Nejsevernější házedlo 2021 zatím nerušíme, i když chystaná “čtyřka” mu také nepřeje. O osudu NH Vás budeme informovat na přelomu roku.

Děkuji za pochopení a těším se na shledanou v lepších časech Z. Hykš

Další nucená přestávka

V září jsme zvládli ještě jeden trénink s kluzáky A3 v Lipové, pak ještě dvě schůzky v modelářské dílně a poté jsme opět naši skupinu rozpustili. Je to nesmírná škoda, protože už na podzim jsme měli „světu“ předvést, co jsme se v klubu za zhruba dva roky naučili. V podstatě jsme díky tomu Koronaprevítu ztratili celý rok. Až to bude opět možné, abychom začínali téměř úplně od začátku. A co hůř. Děti sice se mnou nebudou souhlasit, protože mají nyní krásné, dlouhé prázdniny, ale coby člověk „z výroby“ prohlašuji, onen zhruba roční výpadek nás bude v příštích letech moc a moc mrzet i v průmyslu.

Přemýšleli jsme s kolegy, jak s dětmi úplně nepřetrhat spojení. Zvažovali jsme že bychom dětem připravili nějaké polotovary, které by si doma dokončily. Ale přišlo nám to logisticky moc komplikované. Navíc naše děti vyžadují odborný dohled. Nehledě na nepořádek, který při stavbě letadel vzniká. Ne každý má doma dílnu a já vzpomínám na bouřlivé reakce paní Hykšové, když jsem se s ní coby mladý modelář dělil o jeden kuchyňský stůl, sypal na podlahu piliny s hoblinami a zamořoval celý byt acetonovými výpary. Nakonec jsme zkusili „méně škodlivé“ papírové vystřihovánky. Z dětství jich díky časopisu ABC mám spoustu. S trochou nadsázky si je schovávám na dobu, až mě definitivně zradí moje nohy, ale jsem i ochoten se o ně s dětmi podělit. Na kreslící karton jsme proto okopírovali jednoduchý model vírníku Vážka a poslali jej našim dětem.

Ze zpráv rodičů víme, že někteří naši, prázdninami zaneprázdnění svěřenci si tento model „již“ rozstříhali. Jako první vlaštovka se objevil model sestavený naší Nelou.

Dále přikládám druhou fotografii papírového modelu Vážka, který zhotovil bratr Nely, Mirek. Paní Trantinová píše, že to byl hezký trénink Mirkovy trpělivosti.

V každém případě, je to chabá náhrada. Doufejme, že se nevyplní pesimistické scénáře a že se časem s dětmi znovu sejdeme v naší dílně.

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš

Trénink v Lipové

Týden po našem ŽUCHU jsme využili pěkného počasí a rozjeli se do Lipové trochu si zatrénovat s modely kategorie A3. Naše děti to moc potřebovaly. A protože i následující pátek bylo krásně, ocitli jsme se v Lipové znovu. Smyslem bylo nejenom si trochu zalétat, ale také připomenout si pravidla chování na startovišti. Zpočátku se to příliš nedařilo. Hlavně jsme neustále ve vysoké trávě hledali vlečné šňůry. Chlapci se příliš věnovali balíkům se slámou, kterých kolem byla spousta. Nutit k letu jsme nemuseli jen mladší polovinu naší členské základny. Ale vše se časem spravilo a na konci druhého tréninkového bloku jsme už byli s disciplínou i absolvovanými vleky docela spokojeni. Určité problémy přetrvávaly s dohledáváním modelů, které při zvlášť vydařeném letu mizely za nedalekou terénní vlnou. Vzpomněl jsem si na dávnou pravdu, která by se mohla hodit všem začínajícím vedoucím. Pokud Vám Váš bezradný svěřenec, kterému jdete pomoci s hledáním modelu, hlásí, že jeho éro letělo právě tímto směrem a někde tady přistálo, pak vězte, že ve skutečnosti letělo úplně jinam a ke všemu se nachází tak na poloviční vzdálenosti od startoviště, než tvrdí tento nezdolný optimista. Raději jsme vyčlenili pana Suchardu, aby sledoval let modelů až do konce a pak hlasitě organizoval majitele modelů bezradně tápající po ploše. Ale nakonec všechno dobře dopadlo. Páni vedoucí všechny modely dohledali a neztratili jsme ani žádnou šňůru. Škoda jen, že tento pátek již byl deštivý a my nemohli v tréninku pokračovat. Na práci v dílně máme (doufám) spoustu času.

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš

ŽUCH 2020

Konečně mě při vzpomínce na naši soutěž přestaly bolet nohy. Mohu ji tedy několika řádky okomentovat:

Nejprve jako obvykle, počasí. Myslím, že ještě nikdy jsme nezažili v předpovědi tolik kotrmelců jako letos. Sledovali jsme již týden předem odhady, jak asi bude v sobotu v České Lípě. A pohybovalo se to od krásného, slunečného počasí až po celodenní déšť. Páteční předpověď pro sobotu tvrdila, že celý den sice pršet nebude, ale nějakou tu přeháňku přeci jenom schytáme. Přesto jsme se rozhodli, že nic se překládat nebude. Ostatně, nejvzdálenější účastník našeho Žuchu, pan František Gloziga, už byl tou dobou několik hodin na cestě. Rosničkáři se nakonec docela dobře trefili. Bylo to přesné, byť v sobotu ráno nás sluníčko chvíli přesvědčovalo, že tentokrát by pláštěnky a deštníky mohly zůstat v batohu. Pravdou je, že dopolední, větší část soutěže proběhla za sucha. A když se kolem jedenácté hodiny nad severozápadem začaly objevovat sytě černé mraky, ještě jsme zrychlili. Časoměřičů jsme k tomu měli naštěstí dostatek. Zato já jsem trochu nestíhal a tak se omlouvám za případné časové nepřesnosti. Myslím si, že první, drobná přeháňka proběhla kolem jedné hodiny. Zhruba po půlhodině jí následoval silnější déšť. Na ploše se v té chvíli vyskytovali již jen soutěžící opozdilci a trénující pan Petr Budai z Liberce, který se evidentně nemohl nabažit své F1H. Většina modelářů i s doprovodem se již naštěstí tísnila v předsálí klubovny místního Aeroklubu. Před půl třetí se do klubovny dostavil zbytek závodníků a pořadatelů, včetně mě. Snažil jsem se příliš účastníky naší soutěže nezdržovat. Diplomy jsem při vypisování nezkazil ani jeden, zato jsem ve výsledcích přehlédl dva fatální nedostatky – nevšimnul jsem si, že není spočítán Marek Budai v kategorii P30, který měl správně obsadit druhé místo. A až doma si se mnou potichu vyřídili chybu v seniorské kategorii A3 otec a syn Blaschkovi. Těm naštěstí stačilo prohodit druhé a třetí místo a mladšímu Petrovi vypsat nový diplom se správným časem. A jen tak mimochodem jsem pak při sestavování výsledkové listiny prohodil v kategorii P30 mladší a starší žáky. Fuj, za svůj pořadatelský výkon se stydím a všem dotčeným se ještě jednou omlouvám.

Co se týče dosažených výkonů, tradičně dobře zalétali seniorští házedláři. Několik max se objevilo v kategorii A3 a F1H. Děti bohužel prokázaly, že jim moc neprospěla dlouhá soutěžní přestávka. Zapomenuté návyky budeme muset obnovit při nějakém tréninku, který, jak doufám, během Babího léta ještě stihneme. Konec konců i to vlekání za moc nestálo, byť omluvou je téměř úplné bezvětří v druhé části soutěže. Ty výše zmiňované bolavé končetiny mám z pokusů pomoci dětem při nadhazování modelů A3, hlavně školních Gin. Start už mají na mě příliš rychlý. Ve své kategorii vynikli tentokrát gumáčkáři a to i mladí modeláři, kteří maximálních časů dosahovali jak na běžícím pásu.

Také vyhlašování výsledků proběhlo za drobného mrholení. Předali jsme ceny (letos prý byla uzavřena šestiletá série pivních sklenic s leteckou tématikou pro seniory) vyslovili přání, aby zemědělci v Moravské Třebové včas sklidili z okolí letiště kukuřici (nyní již víme, že nestihli), pozvali se na zimní cyklus halových soutěží a rozjeli se do svých domovů.

 

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš

 

Poznámka k fotografiím ocenění nejlepších soutěžících: vyhlašovali jsme je vždy od mladších žáků k seniorům. Kategorie následovaly v tomto pořadí – házedla, gumáčky F1G a P30 a nakonec větroně F1H a A3.

Výsledková listina ZDE!

Ukázka diplomů ZDE!