Naši modeláři

Na základě přání návštěvníků našich stránek jsme v roce 2010 v článku „O nás“ představili tehdejší členy  LMK Vilémov. Od té doby se ale udála spousta změn. Bylo nám docela líto se o těchto změnách nezmínit. K článku jsme se proto vrátili a trochu jej upravili. Černě je psán text původní, modře doplnění. Pokud jsou u popisu dvě fotografie, ta levá je z roku 2010, pravá pak aktuální, letošní.

Vedoucí LMK Vilémov Zdeněk Hykš

Zakládající člen klubu. Ač nikde neorganizován, byl modelářsky aktivní ještě před základní vojenskou službou, kterou absolvoval v letech 1982 – 1983. Po návratu z vojny rozšlapal model vrtulníku Mi 4, na kterých strávil „krásný jeden rok v zeleném“ a slavnostně přísahal, že skončil se vším, co létá. Toto přesvědčení mu vydrželo zhruba půl roku, kdy byl osloven členy tehdejší místní organizace Svazarmu a požádán o obnovení činnosti leteckomodelářského klubu rozpadlého několik let předtím. Jako jediný dospělý člen klubu se v roce 1984 zcela nedemokraticky jmenoval vedoucím, což mu vydrželo až do dnešních dnů. Coby tiskový mluvčí zajišťuje též styk s veřejností.

1BZa ty necelé tři roky pan vedoucí zestárnul o několik kilogramů. Běhat za házedly už mu moc nejde a i ty „A jedničky“ létají příliš daleko. Na soutěžích se proto omezil na kategorii A3, ale hlavně kibicuje do létání svým malým svěřencům.

 Ekonom klubu Luboš Sucharda

2_Pan a paní Brumlovi

Jen asi o půl roku později, jako druhý dospělý, vstoupil do LMK Vilémov pan Sucharda. Luboš se nám stará velmi dobře o svěřené finance tak, že i v této pohnuté době můžeme vcelku bez velkých omezení vyvíjet plnohodnotnou modelářskou činnost. Je také naším hlavním časoměřičem. Vysoce hodnocenou vlastností je, že během soutěží je ochoten pít nealkoholické pivo, což jej pasuje do nevděčné role jednoho z řidičů osobních vozů, kterými se na soutěže dopravujeme. Vedle něj stojící paní Suchardová sice není členem našeho klubu, ale stopek na soutěžích, případně pánve na modelářském táboře se chápe ochotně a zcela dobrovolně.

2B

Pan Sucharda se vůbec nezměnil. Zůstává našim spolehlivým ekonomem, pomáhá v klubu při udržování disciplíny a na soutěžích působí jako hlavní časoměřič, který má na starost méně zkušené pomocníky hlavně z řad rodičů našich robátek.

Technický vedoucí klubu Marek Piskač

Náš úspěšný odchovanec, dnes ještě úspěšnější vychovatel. Díky svému talentu a vzdělání je Marek jediný člen klubu, který chápe, proč letadla létají. Pověstný je jeho čich na termiku, pro který si jej žádáme do těch nejvypjatějších okamžiků významných soutěží. Většinou pohodář, ale pro jistotu se jej nikdy nesnažíme rozčílit. Je to klubový přeborník v sumo.

Život jde dál. Marek se nám oženil, malého modeláře si v loňském roce pořídil, ale přihlásit do klubu ho bude muset v nějaké pražské organizaci. Marek se totiž přestěhoval do Prahy, kde si našel práci a pořídil byt. Ve styku jsme samozřejmě pořád, ale na modelařinu v nejbližší době to nevypadá. Třeba se za několik let uvidíme na nějaké modelářské soutěži, byť tentokrát jako soupeři.

Správce našich www. stránek Adam Trojan

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Cenu od Marka přebírá Adam Trojan, jeden z našich mladých svěřenců. Na rozdíl od Marka zatím nechápe, proč letadla létají, zvláště proč ta jeho, o čemž je ochoten s ostatními svými vrstevníky z klubu vést dlouhé a vášnivé debaty. Při vleku se chová mimořádně opatrně. Jeho model se po celou dobu vzletu nachází někde mezi režimem nabírání výšky a předčasným vypuštěním, přičemž obě stádia od sebe nikdy nemají příliš daleko. V bezvětří je Adam při svých startech poháněn vpřed výhradně tlakovou vlnou způsobenou řevem všech dospělých členů našeho klubu.

3BVelká změna – Adam nás všechny přerostl. Zůstal věrný větroňům kategorie A3 a F1H. Vleká sice stále velice opatrně, ale díky svým dlouhým nohám už šetří naše hlasivky. Adam v pohodě odstartuje své modely i bez řevu vedoucích. V dílně toho mnoho nenamluví a docela hezky staví. Škoda, že nás po prázdninách čeká tradiční osud všech „venkovských“ mladých modelářů. Na střední školu je to daleko, takže návraty domů na víkend se dějí až dlouho po ukončení pátečních modelářských schůzek. Jak to bude se sobotními soutěžemi, teprve uvidíme.

Konzultant pro tělovýchovu Luděk Třešňák

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Talent na jakýkoliv sport, do kterého se pustí. Nezapomenutelný je jeho třicetikilometrový (a vítězný) návrat ze společného výletu na rozbitém bicyklu koloběžkovým způsobem. Velkých úspěchů dosáhl také na poli fotbalovém, ale samotný Lůďa je jistě nejvíce hrdý na titul mistra ČR v házedlech získaný v roce 2008. Obdivuhodný je jeho smysl pro pořádek, díky kterému jsme, za ta dlouhá léta hromadění modelů letadel, stavebního materiálu a dalších nezbytných modelářských potřeb, schopni se stále ještě v klubovně volně pohybovat. Zvláštností Lůďových házedel jsou „trojúhelníčky“ z překližky odolávající Lůďovu zkrácenému ukazováčku, následku to Luďkova krmení králíků v dětském věku.

Velká škoda – Lůďa se přeorientoval na jiné sporty a naše dění sleduje již jen prostřednictvím internetu.

 Petr Blaschka s malým Péťou

Spolu se svojí sestrou Jitkou, Markem Piskačem, bratry Trantinovými a Martinem Adámkem člen naší nejúspěšnější „modelářské party“ z devadesátých let minulého století. Nesmírně precizní modelář, který při práci vše nejprve řádně promyslí a výsledek pak vždy stojí za to. Petr se na určitou dobu z rodinných důvodů odmlčel, ale nyní se do klubu vrátil a přivedl s sebou svého syna. Doufejme tedy, že se nám do klubu vrací Pan Modelář a pokud bude malý Péťa jen z poloviny tak šikovný jako jeho otec, pak také pokračovatel těch nejlepších tradic let devadesátých.

5BTak pan vedoucí Blaschka se vypracoval nejenom na výtečného modeláře, který ve všech soutěžních kategoriích prohání ty nejlepší, ale určitě něj bude i výborný vedoucí, který nás (pana Suchardu a mě) jednou v pohodě nahradí. Jestlipak mu k tomu bude pomáhat také Blaschka junior? Malý Péťa je hlavní klubový smíšek. Není nic, co by ho nepobavilo. Třeba i nakřivo přilepené křídlo. Za ty tři roky se trochu výkonnostně zlepšil, ale na tu „pořádnou ránu“ stále teprve čekáme.

Jakub Miga (v pozadí pan vedoucí Sucharda)

6_pan Brumla a Jakub

Další z našich mladých diskutérů, ochotných dlouhé minuty společně přemítat, kterým klíčem odemknout skříň s nářadím, či zda na rozříznutí prkénka balzy je lepší modelářský nůž nebo žiletka. Dalším výrazným rysem Jakuba je jeho vlekařský start s modely A3, při kterém je schopen přetrhnout vlečnou šňůru, zlomit uhlíkové křídlo a nebo nejlépe spáchat obojí naráz. Velmi šikovný modelář, který bohužel patří k té menší části modelářského potěru, jež dává přednost klubové přípravě před vlastním létáním. Na druhou stranu Jakub, jako většina mladých teenagerů, zvládá dokonale práci s počítačem. Jeho odborné diskuze na toto téma s podobně postiženými kamarády v klubu my „staří“ pozorujeme s údivem a pravou českou závistí.

Škoda Jakuba. Takový výborný modelář. A najednou přestal do klubu docházet. Ztrátou zájmu ke všemu létajícímu to asi nebude. Jak nám prozradili jeho kamarádi a známí, Jakub se létání věnuje dále, bohužel už jen tomu počítačovému. Na trenažérech má prý nalétánu spoustu hodin. Je to prostě Kuba, jak pravil i jeho otec.

Honzík Novotný

7_Honzík

Služebně nejstarší z našich mladých modelářů. Vyznačuje se tím, že z deseti hodů házedlem jich devět hodí přes hlavu, přičemž každý hod doprovodí zklamaným povzdechem „jé“. Soutěž co soutěž, již několik let. S Jakubem soutěží o titul nejagresivnějšího vlekaře větroňů. Je také členem atletického klubu a ač drobné postavy, je fyzicky velmi zdatný, což mu umožňuje samostatně pronásledovat ulétávající model. To je v dnešní době samo o sobě poměrně velkou modelářskou zvláštností a předností. Také Honzík je velký příznivec všeho, co obsahuje alespoň dva a více  „bajtů“.

7BTak v případě Honzy (už ne Honzíka) se ta „velká rána“ dostavila. Honza již zklamaně nekomentuje každý svůj házedlářský let“. Hodně nám vyrostl, zesílil a má konečně k dispozici pořádná házedla. Díky tomu se zařadil mezi elitní házedláře našeho klubu. S větroni A3 to je horší, protože by to chtělo větší ráznost při jejich stavbě. Honza je hrdý rumburský gymnazista, takže schůzky (téměř) stíhá. Doufáme, že to tak vydrží až do jeho maturity, což je ještě několik let. Však my se během té doby zlepšíme i ve větroních. Viď že ano, Honzo!

A nyní přírůstky

 Lucie Raichartová

8B

Na přiložené fotografii Lucka, stojící vlevo, pomáhá paní Blaschkové se sečtením výsledků jednoho z kol Nejsevernějšího házedla.

Lucka má talent na létání. Z těch modelů GINO, které, podobně jako její modelářští kolegové, si v našem klubu postavila, dokáže obvykle dostat o dost lepší výkon než kluci. A to samé platí i v házedlech. Jen škoda, že nám příliš nevoní práce na nových modelech.

Jan a Jan Weisgerberovi

9B

Starší Honza není vůbec žádný modelářský nováček. Když vilémováci s modelařinou začínali, patřil mladší žák Jan Weisgerber do nesmírně výkonné party seskupené kolem pana Paťhy v LMK Mikulášovice. Pamatuji si na zklamanou hlášku jednoho z tehdejších mikulášovických soupeřů: jsou tu Paťhovci, zase na nás nic nezbude! A pamatuji si i na tehdy malého Honzu. Podmračený, nemluvný, maximálně na let se soustředící modelář. Dnes už se Honza tolik nemračí. Bodejť by ano, když je majitelem takového dárečku. Malý Honza je drobný, světlovlasý, řeklo by se andílek. Ale stačí se podívat do jeho očí a přimyslet si malé růžky. Je to sice andílek, ale s čertem v těle. V dílně je nutné malého Honzu oddělit co největší vzdáleností od jeho věrného parťáka Petra Blaschky. A také je nutno zavést zvýšený dozor při stavbě, protože Honza klidně nalepí křídlo na trup obráceně a ještě se diví, proč se pan vedoucí vzteká. Ale na ploše je všechno jinak. Zatímco velký Honza je pracovně zaneprázdněn, takže asi zůstane jen u příležitostných soutěží házedel, malý Honzík zvládá všechno. V házedlech se neustále zlepšuje a až postavíme něco výkonnějšího než GINO, určitě se zlepší i v kategorii A3.

Martin Hájek

10B

Martin bydlí v poměrně vzdáleném Šluknovu. Snad se Hájkovi neurazí, když prozradím, že se jedná o pokračovatele velkých modelářských tradic. Jeho děda se jmenoval Josef Hanuš a se svým bratrem Janem patřil do již zmíněné slavné party v LMK Mikulášovice. Pokud si vybavuji, příliš se velkých soutěží neúčastnili, ale při těch našich regionálních mě ohromovali nejenom precizností postavených modelů, ale také citem pro aerodynamiku. Pamatuji spoustu letů házedel bez determalizátoru (tehdy se determalizátory na házedlech příliš nepoužívaly), které v termice odhoupaly maximální čas 60s záměrně nataženou výškovkou. Však jsem zavětřil, když jsem zjistil, že Martin je Josefův vnuk. A nezklamal jsem se. Martin je nekonfliktní modelářský pohodář. Historickým žebříčkem nejlepších výkonů LMK Vilémov se sice vzhůru prokousává jen zvolna, ale však ono se to tempo zrychlí. Určitě už letos.

 Martin Čmelínský

11B

Náš nejnovější přírůstek do klubu. Martin přečkal zkušební dobu a protože projevil přání zůstat v našem kolektivu, docela nedávno jsme ho pasovali na řádného člena LMK. Martin je ještě velice malý, takže bude chvíli trvat, než se bude moci rovnat daleko starším a fyzicky zdatnějším modelářům. Musíme se postarat hlavně o to, aby ho postavení v druhé polovině výsledkových listin házedel moc neodrazovalo. V kategorii A3 už tak na tělesné hmotnosti nezáleží. Uvidíme, zda bude Martin patřit k opatrným vlekařům a nebo mezi „trhače šňůr“.