Halový ŽUCH 2017

V sobotu 18. února odpoledne se ve vilémovské sportovní hale konal další ročník naší soutěže „Halový ŽUCH“. Provozovatel haly to měl tentokrát spočítané přesně na minuty. Začínáme vždy v jednu hodinu tréninkem halových házedel F1N, ale ještě zhruba půl hodiny předtím se na ploše hemžili mladí čutálisté. Však také zkušený kolega Bartík dorazivší o něco později, konstatoval, že tentokrát máme v hale nějak moc vlhko a že se mu začínají kroutit výškovky na modelech. Ventilátor sice fungoval naplno, bohužel, jediný efekt, kterého vzduchotechnika dosáhla, bylo, že vypouštěné modely během letu cestovaly od jedné branky ke druhé a v hale se postupně ochladilo. No a dobré dvě hodiny před koncem naší soutěže se dostavili mladí házenkáři z Prahe. Zatímco se ubytovávali, po ploše se procházel mlsný trenér a těšil se na to, až vypadneme. Uznávám ale, že nás nikdo předčasně nevyháněl. Soutěž jsme mohli ukončit v předem dohodnutém čase, což někteří naši varnsdorfští kolegové využili a do poslední chvíle zkoušeli svoje modely maket poháněných gumovým svazkem (či jak se tato kategorie oficiálně jmenuje).

Ale zpět k soutěži. Sešlo se nás zhruba stejně tolik jako v prosinci při „Předsilvestrovském polétání“. A až na dvě nebo tři jména také ve stejné sestavě. Sedm dětí a čtrnáct juniorů a seniorů.  Je to prostě tak, že se k nám do Vilémova naučili jezdit kamarádi z Varnsdorfu a okolí (vzhledem ke vzdálenosti by to byl hřích nepřijet) a pak několik přátel z Karlových Varů, Teplic, Loun a Děčína. Za což jim děkujeme a vzkazujeme, je vždy moc rádi vidíme.

V kategorii házedel bylo vidět několik docela hezkých výkonů. My se bohužel nepřipojili. Dětem to tentokrát příliš nešlo a tak většinou o dost zaostaly za svými osobními maximy. Při následném hodnocení soutěže jsem je ale nemohl kritizovat, protože sami jsme s druhým panem vedoucím také nic nezalétali.

V přestávce mezi oběma soutěžními kategoriemi, kdy jsme zpracovávali výsledky kategorie F1N a vypisovali diplomy, čekání ostatním zpestřil náš kolega Mirek Procházka vystoupením se svým halovým akrobatem. Vystoupení se líbilo a bylo po zásluze oceněno potleskem přítomných.

Po vyhlášení nejlepších házedlářů jsme zahájili soutěž gumáčků A6. I tady to z naší strany nebyl žádný zázrak. Horko těžko se dva naši modeláři vyškrábali k hranici šesti minut, což u dětí stále považuji za určitou hranici kvality. To třetí výtečník do party měl se svým modelem problém odlepit se od podlahy. My dospělí jsme tuto kategorii již dávno opustili. Starat se o své modely a současně s tím i o děti, je prostě nemožné. Při hodnocení dosažených výkonů jsme ale opět nekritizovali. Ani ostatní modeláři totiž v porovnání s prosincovou soutěží příliš nezářili. Tak jsme to svedli na „povětří v hale“. Bylo nejenom vlhké, průvanovité, ale také nějaké řídké. Uvidíme, jestli to v březnu v děčínské hale bude lepší.

Kategorii A6 jsme ukončili v půl sedmé večer. Vyhlášení proběhlo o nějakých patnáct minut později. Pak jsme ještě chvíli létali pro radost a v sedm hodin halu přenechali zmíněným házenkářům.

Zapomenout také nesmím na náš již tradiční bar obsluhovaný paní Blaschkovou. Nabídka byla opět bohatá a proto byl bar hojně účastníky závodů využíván. Teď ale nevím, jestli to vůbec smím zmiňovat, abych se nedostal do rozporu s EET. Tak to raději nikde neříkejte. A v prosinci docela určitě přijeďte.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Zdeněk Hykš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *