ŽUCH 2020

Konečně mě při vzpomínce na naši soutěž přestaly bolet nohy. Mohu ji tedy několika řádky okomentovat:

Nejprve jako obvykle, počasí. Myslím, že ještě nikdy jsme nezažili v předpovědi tolik kotrmelců jako letos. Sledovali jsme již týden předem odhady, jak asi bude v sobotu v České Lípě. A pohybovalo se to od krásného, slunečného počasí až po celodenní déšť. Páteční předpověď pro sobotu tvrdila, že celý den sice pršet nebude, ale nějakou tu přeháňku přeci jenom schytáme. Přesto jsme se rozhodli, že nic se překládat nebude. Ostatně, nejvzdálenější účastník našeho Žuchu, pan František Gloziga, už byl tou dobou několik hodin na cestě. Rosničkáři se nakonec docela dobře trefili. Bylo to přesné, byť v sobotu ráno nás sluníčko chvíli přesvědčovalo, že tentokrát by pláštěnky a deštníky mohly zůstat v batohu. Pravdou je, že dopolední, větší část soutěže proběhla za sucha. A když se kolem jedenácté hodiny nad severozápadem začaly objevovat sytě černé mraky, ještě jsme zrychlili. Časoměřičů jsme k tomu měli naštěstí dostatek. Zato já jsem trochu nestíhal a tak se omlouvám za případné časové nepřesnosti. Myslím si, že první, drobná přeháňka proběhla kolem jedné hodiny. Zhruba po půlhodině jí následoval silnější déšť. Na ploše se v té chvíli vyskytovali již jen soutěžící opozdilci a trénující pan Petr Budai z Liberce, který se evidentně nemohl nabažit své F1H. Většina modelářů i s doprovodem se již naštěstí tísnila v předsálí klubovny místního Aeroklubu. Před půl třetí se do klubovny dostavil zbytek závodníků a pořadatelů, včetně mě. Snažil jsem se příliš účastníky naší soutěže nezdržovat. Diplomy jsem při vypisování nezkazil ani jeden, zato jsem ve výsledcích přehlédl dva fatální nedostatky – nevšimnul jsem si, že není spočítán Marek Budai v kategorii P30, který měl správně obsadit druhé místo. A až doma si se mnou potichu vyřídili chybu v seniorské kategorii A3 otec a syn Blaschkovi. Těm naštěstí stačilo prohodit druhé a třetí místo a mladšímu Petrovi vypsat nový diplom se správným časem. A jen tak mimochodem jsem pak při sestavování výsledkové listiny prohodil v kategorii P30 mladší a starší žáky. Fuj, za svůj pořadatelský výkon se stydím a všem dotčeným se ještě jednou omlouvám.

Co se týče dosažených výkonů, tradičně dobře zalétali seniorští házedláři. Několik max se objevilo v kategorii A3 a F1H. Děti bohužel prokázaly, že jim moc neprospěla dlouhá soutěžní přestávka. Zapomenuté návyky budeme muset obnovit při nějakém tréninku, který, jak doufám, během Babího léta ještě stihneme. Konec konců i to vlekání za moc nestálo, byť omluvou je téměř úplné bezvětří v druhé části soutěže. Ty výše zmiňované bolavé končetiny mám z pokusů pomoci dětem při nadhazování modelů A3, hlavně školních Gin. Start už mají na mě příliš rychlý. Ve své kategorii vynikli tentokrát gumáčkáři a to i mladí modeláři, kteří maximálních časů dosahovali jak na běžícím pásu.

Také vyhlašování výsledků proběhlo za drobného mrholení. Předali jsme ceny (letos prý byla uzavřena šestiletá série pivních sklenic s leteckou tématikou pro seniory) vyslovili přání, aby zemědělci v Moravské Třebové včas sklidili z okolí letiště kukuřici (nyní již víme, že nestihli), pozvali se na zimní cyklus halových soutěží a rozjeli se do svých domovů.

 

Za LMK Vilémov            Zdeněk Hykš

 

Poznámka k fotografiím ocenění nejlepších soutěžících: vyhlašovali jsme je vždy od mladších žáků k seniorům. Kategorie následovaly v tomto pořadí – házedla, gumáčky F1G a P30 a nakonec větroně F1H a A3.

Výsledková listina ZDE!

Ukázka diplomů ZDE!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Zdeněk Hykš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *