75 let od založení LMK Varnsdorf

A také 40 let od obnovení činnosti vilémovských modelářů. Tuto akci varnsdorfští modeláři avizovali dlouho dopředu. My jsme původně chtěli slavit své jubileum samostatně, ale pak přišel náš vedoucí Petr Blaschka s nápadem připojit se k Varnsdorfským a slavit společně. A protože pořadatelé této akce nebyli proti, vyrazili jsme v sobotu 8. června na letiště v Chřibské. Na tomto místě nikdo z Vilémovských nikdy nebyl a tak nás letiště s nádherným výhledem na okolní kopce uchvátilo. Však jsme se zde po celou dobu pobytu cítili velice příjemně. Co se týče naší sestavy, to bylo trochu horší. Pozvali jsme nejenom aktivní členy klubu, ale i jejich nejbližší příbuzné. Bohužel, z pozvaných se dostavila s bídou třetina. Konkrétně pánové Blaschka a Sucharda s manželkami, z dětí Jirka Havlíček a Šimon Poliak a naposled pisatel těchto řádků. Škoda, tato oslava se velmi zdařila.

Malou pihou na kráse byl poměrně silný vítr, který zpočátku znemožňoval větší frekvenci létání. Do vzduchu se odvážili pouze někteří. A tak se spíš sedělo ve velkém stanu a diskutovalo. Modelářské maminky a manželky k tomu připravily spoustu laskomin. Ve stanu jsme zahlédli vzácné hosty – vedle děčínského Zdeňka Švarce také Jana Spáleného. Bratr Sucharda s ním prohodil pár slov. Prý si pamatoval, jak jsme spolu před lety zápolili při Pražské lize ještě na letišti Sazená. Zvláštní pochvalu zaslouží spolupořadatel našeho „Nejsevernějšího házedla“, mikulášovický Luboš Paťha. Luboš vystoupil při své cestě z Prahy na nádraží Chřibská a po téměř dvouhodinovém pochodu kolem nejstarší sklárny v Horní Chřibské a přes místní náměstí dorazil až na letiště.

I my jsme museli nechat připravené modely házedel a větroňů A3 v přepravních krabicích. Naštěstí jsme stihli na poslední chvíli zorganizovat dopravu našich vystřelovadel určených primárně k létání na dětských dnech. Jedná se o modely, u kterých je hlavním kritériem to, aby nelétaly příliš daleko. To proto, aby se vešly na malé plochy obvykle nám při dětských dnech vyhrazené. Ani mezi varnsdorfskými moc dětí nebylo. Pokud se nemýlím, viděl jsem zde v sobotu Kornela Kejře a Ondru Moravce. Kornel si na našem katapultu zkoušel vlastní vystřelovadla a k několika pokusům jsme nalákali také dva malé špunty – Olivera a Vojtu (?), které jsem viděl na modelářské akci poprvé. Třeba jsme přispěli k tomu, že je časem uvidíme v řadách mladých varnsdorfských modelářů. Zastříleli jsme si a s ohledem na vítr vanoucí šikmo přes plochu si i dosytosti procourali vysokou trávu při dohledávání letadel. K večeru se vítr přeci jenom trochu uklidnil a tak na plochu vyrazili další modeláři. Především vyznavači elektroletů. Vedle klasických modelů větroňů jsme poprvé viděli makety stíhacích letounů, které provozovala rodina Tesařova. Zaujal nás též Standa Rudínský se svým rádiem řízeným modelem školního kluzáku. Ten v celé své velikosti můžeme vídat na letišti Raná u Loun i s pilotem Jiřím Leníkem. Jediný model se spalovacím motorem pilně provozoval Mirek Procházka.

K večeru nastal čas na grilování. Po tomto občerstvení proběhlo ocenění významných Varnsdorfských modelářů. Triko pro zasloužilé členy klubu si postupně vyzvedli Karel Polách, Zdeněk Matušek, Miroslav Tesař, Petr a Pavel Tomancovi. Součástí ocenění byl památeční otvírák lahví ve tvaru profilu křídla. Vše předávali členové výboru LMK Varnsdorf Mirek Procházka a Petr Skurčák.

Navečer se účastníci těchto oslav postupně rozjížděli do svých domovů. Zůstalo zhruba dvanáct vytrvalců, kteří se rozhodli na letišti přespat. Vilémovské zastupovali Gábina a Petr Blaschkovi. Večer i nadále probíhal velmi decentně. Diskutovalo se a jedlo a pilo s mírou (i s Mírou). Ráno po snídani modeláři sbalili velký stan, naložili vše do aut a vyrazili do svých domovů. Oslavy výročí 75 let od založení LMK Varnsdorf tak byly ukončeny.

Za Vilémováky prohlašuji, že se nám tato akce moc líbila. Rozhodnutí slavit společně bylo šťastné. Setkali jsme se po letech se spoustou známých modelářů a navázali nová přátelství. O krásném prostředí letiště Chřibská jsem se již zmínil. Na tomto letišti se během roku koná několik klubových polétání. Jak znám našeho nejaktivnějšího modeláře Petra Blaschku, určitě se některého z nich rád zúčastní. No a co se týče jubileí, třeba společně za pět let oslavíme varnsdorfských 80 a našich 45 let trvání.

Za LMK Vilémov Z. Hykš

Nejsevernější házedlo 2021 zrušeno

Vážení,
situace se nelepší, spíše naopak. S ohledem na prodloužení výjimečného stavu a vyhlášený stupeň 5 je jasné, že musíme odvolat soutěž „Nejsevernější házedlo 2021“. Nevypadá to hezky ani s naší únorovou halovou soutěží. Ale na její zrušení je zatím ještě dost času. Kdyby došlo k nějakému zázračnému zlepšení, v což příliš nevěřím, spojíme s ostatními vedoucími klubů a domluvíme se, zda něco uspořádáme v náhradním termínu.

Z. Hykš

Předvánoční polétání zrušeno

Přátelé, kamarádi,
do poslední chvíle jsme čekali na zázrak v podobě druhého stupně PES. Bohužel, situace se naopak stále zhoršuje. S lítostí se proto musíme připojit ke kolegům pořadatelům halových soutěží a naše, tentokrát Předvánoční polétání zrušit.

Nejsevernější házedlo 2021 zatím nerušíme, i když chystaná „čtyřka“ mu také nepřeje. O osudu NH Vás budeme informovat na přelomu roku.

Děkuji za pochopení a těším se na shledanou v lepších časech Z. Hykš

Náš Pepa

Druhého srpna to budou již dva roky, co nás opustil náš kolega a velký kamarád Pepa Bartík. Předseda LMK Varnsdorf, tedy „Náčelník“ modelářů z východní části Šluknovského výběžku, který ale toto rozdělení nikdy neuznával. S radou a pomocí ochotně přispěchal i nám, modelářům z druhého konce výběžku. Jsme sice samostatný klub, ale Pepu jsme vždy brali jako svého. Však jsme jej také v žertu nazývali „Naším ideovým vůdcem“.

Musím zdůraznit, že po jeho odchodu jsme měli trochu obavy, co bude s varnsdorfskými modeláři dál, naštěstí to byly obavy zbytečné. Mirek Procházka to s kolegy zvládnul na jedničku. Přesto se nám po Pepovi moc stýská. Třeba po jeho optimistickém halekání během soutěží, kdy zvládnul ukočírovat tlupu mladých modelářů, odlétat vlastní kategorie a ještě si popovídat s modelářskými přáteli. Chtěl bych nám všem proto Pepu připomenout několika fotografiemi. Nejprve fotokopiemi z naší kroniky, později fotografiemi z digitální éry. Těžko se z té záplavy vybíralo a to chybí několik let fotografování na barevné negativy. To jsem zpracovat nezvládnul, za což se Pepovi omlouvám. A ještě upozornění – všimněte si prosím, že na většině fotografií je Pepa obklopen mladými modeláři. To nebyl žádný záměrný výběr, tak to totiž bylo vždy.

 

Za LMK Vilémov Zdeněk Hykš