Tábor Raná 2021

Rok se s rokem sešel a naši modeláři opět vyrazili na týdenní pobyt v areálu letiště Raná u Loun, za účelem intenzivního tréninku a stavby, či oprav modelů. Na konci pobytu je totiž čekala kvalifikace na mistrovství ČR, na kterou je třeba být řádně vybaven svými modely ve špičkovém stavu a nabit jistotou a vytrvalostí. Složení členů bylo letos identické jako předešlý rok; děti už tedy byly seznámeny s provozem tábora i jeho stavbou. Opět se ubytovaly ve stanech na place před letištní dráhou.

Co se denního programu týče, ten byl rozdělen na dvě části: dopolední a odpolední. Při dopoledním programu byly děti nahnány do dílny, kde se věnovaly stavbě a opravám. To vše bylo pro zpestření prokládáno dopoledními soutěžemi. Musím smeknout klobouk před „náčelníkem“ Procházkou, který soutěže organizoval. Soudím, že soutěže děti velice nadchly a docela pohltily, jelikož se navzdory jejich nedlouhému trvání jisté známé firmy po odchodu na soutěž už do dílny nevrátily…

Při návratu z oběda, na který se opět jezdilo do restaurace Ponorka, který byl, bohužel, obohacen o tragikomické inscenace z řad členů tábora, přišel na řadu odpolední klid a různorodý odpolední program. Letos, stejně jako vloni, byl pro děti bazén svatým grálem tábora. A není divu; byla do něj totiž zavedena filtrace a byl pečlivě chlórován, tudíž se kvalita vody od minule dost vyšvihla. Za příslib bazénu byly děti ochotny udělat cokoli a poslouchat na slovo; nejednou se proto stalo, že šly do bazénu i několikrát denně. Konec konců, komu by se chtělo být v těch odpoledních krutých vedrech zavřený v dílně a péct se ve vlastní šťávě.

Za příznivého počasí se v odpoledních a podvečerních hodinách mladí modeláři věnovali tréninku se svými modely. Bohužel, povětrnostní podmínky nám nedovolovaly trénovat s větroni, tím pádem se létalo jen s házedly, což se později dosti fatálně projevilo při závěrečné soutěži. Při ní byly pokusy našich svěřenců dosti kolísavé. Velkým mínusem byla nepochybně absence pana vedoucího Hykše a jeho nepřeslechnutelného „Pusť!“, které tradičně zabrání mnoha nepovedeným letům a rozbitým modelům. To vedlo k několika tvrdým přistáním a fatálním škodám na letadlech. K apologii dětí (poznámka redakce: apologie = obhajoba) musím uvést, že nás při soutěži zastihlo tropické počasí a obloha byla bez jediného mráčku, což je na ploché, nezastíněné letištní dráze opravdu znát a běhat půl dne za modely, aby se včas stihla odlétat jednotlivá, časově omezená kola, taky nebyla žádná sranda.

Závěrem musím pochválit naše modeláře za relativně dobré chování. Měli na svědomí časné příchody na rozcvičku a jiné nástupy, klid po večerce a poměrně slušně udržovaný pořádek ve stanech a v okolí. Jejich pubertální inscenace se daly lehce zkrotit a v podstatě nic závažného „nevyvedli“, za což je ještě jednou chválím.
Tak příští rok opět nashledanou!

Za LMK Vilémov
Michal Jiřinec

Jsem rád, že Michal uposlechl výzvy pana vedoucího Suchardy a sepsal hezkou zprávu o dění na letošním modelářském táboře. Michal je o nějakých čtyřicet let mladší jak já a tudíž vládne trochu jiným slohem. Je to určitě po spoustě mých, prý fádních příspěvků, vítaná změna. Má profesionální deformace mi ale velí připsat několik poznámek:

Pan vedoucí Blaschka, pověřený tréninky mladých modelářů se čertil nad poznámkou, že děti nezvládly žádné lety s větroni A3. Ve skutečnosti se prý nějaké soutěže přeci jenom uskutečnily. Já jen dodávám, že ty nepříliš přesvědčivé výkony při přeboru mládeže Ústeckého kraje zapříčinilo spíše roční nicnedělání než příliš krátký táborový trénink.

Poznámku o složení tábora, stejném jako loni, trochu poopravím – ve skutečnosti za vilémováky přibyl Ivan Sádovský a autor příspěvku Michal (a pokud chcete Michala vidět, je to ten „chundelatý“ vedoucí rozcviček).

Celý Michalův příspěvek se nese v duchu jemné ironie. Připomíná mi to jeden můj oblíbený televizní sitkom, kde se hlavní hrdina dost často ptá, co je a co není sarkasmus. Raději nebudu pátrat po podrobnostech. Už jsem se dnes dozvěděl, že jsem nejhlasitější vedoucí široko, daleko.

Mimo zápis: byl jsem zavalen hromadou fotografií. Po zralé úvaze jsem se rozhodl netřídit je podle témat (rozcvička, práce v dílně, koupání, soutěže ….). Nechám je v tom pořadí, ve kterém byly pořízeny. Ať je zachována časová posloupnost.

A na závěr vyslovím souhlas s Michalem – tábor se dle hodnocení účastníků moc líbil. Přejme si jen, aby se stejně tak vydařil i ten příští, tábor Raná 2022.

Z. Hykš

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Zdeněk Hykš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.