Rozšířené zasedání komise pro mládež 2016

Zúčastnili jsme se až druhého dne tohoto zasedání. V pátek odpoledne jsme dali přednost modelářské schůzce. Odpočítávač času do nejbližších závodů je neúprosný. Halové soutěže jsou již v plném proudu a i první krajské přebory roku 2017 převedené do počtu pátečních schůzek jsou nepříjemně blízko.

V sobotu ráno jsme tak vstoupili doprostřed programu jednání. Nemá smysl komentovat všechny body jednání, když bude vydán oficiální zápis. Zaměřím se jen na několik postřehů:

– zaregistrovali jsme diskuzi o tom, zda nováčkům přidělovat licenční čísla, či zda na modelářské závody připustit také soutěžící bez licence. Chvílemi ta diskuze byla dost vášnivá. Až jsem se tomu docela divil. Pro náš klub to problém není. Nejspíš to bude tím, že se od klubů působících ve velkých městech trochu lišíme. My po náboru získáme jednoho, maximálně dva nováčky a ty si pěstujeme jako oko v hlavě. V okamžiku, kdy jedou na svoji první soutěž, již mají licenční číslo dávno přidělené. Oceňujeme hlavně skutečnost, že řádný člen SMČR je na modelářských akcích kryt společnou pojistkou. Víme, jací divoši se mezi mladými modeláři občas vyskytují. Ač ryzí materialisté, věříme, že ulétají především nepodepsaná letadla a obdobně, nohy si lámou hlavně nepojištění modeláři. Chápu ale, že v klubech s velkou „fluktuací“ nováčků takový přístup praktikovat nelze.

– druhým a ten den asi nejzávažnějším bodem jednání bylo, že „nejsou lidi“. Ani ve fabrikách, ani v kroužcích. Tedy spíše obráceně. Úbytek členů v kroužcích (a studentů ve školách) s technickým zaměřením jsme pozorovali hezkých pár let dozadu a alespoň nám, „lidem v přízemí“ bylo vcelku jasné, že se tento problém časem setrvačností posune i do průmyslu. A je to tady. Ale nechci dělat nějaké rozbory, kdo za co může. Jde spíše o to, co pro zlepšení mohou udělat sami modeláři. Tak určitě tím, že dostanou do kroužků více nových zájemců. Což je velmi obtížné. Třeba právě nám se toto moc nedaří. Do místní drbárny o nás píšeme, modelařinu propagujeme na akcích typu Dětský den, či Drakyáda, těsně před náborem i do školy zaskočíme a dětem předvedeme letadla v akci. Bohužel, nezlomilo se to ani při poslední nedávné náborové akci. Dorazil jediný zájemce. Nu což, zkusíme to znovu na jaře příštího roku. A pokud přilákáme někoho nového, slibujeme, že se o něj budeme starat stejně tak dobře jako o naše stávající drobečky. Jsme na ně tři dospělí vedoucí.

– Třetí jednací bod, který mě zaujal, bylo, když už dostaneme děti do kroužků, co jim nabídnout. Hovořilo se o podpoře několika kategorií. Pokračovat by měla akce „RC Vosa“ a jediný šťastlivec se asi bude muset vybrat mezi kategoriemi F1G, F1H a UŠ Start. Nepatří sem uvádět důvody, proč já či moji svěřenci nemohou být dobrými gumáčkáři, či proč se nechceme točit stále dokola. V každém případě nám nejbližší zůstává kategorie F1H. S kolegy z Kopidlna jsme zalobovali ve prospěch této kategorie a modelu Andulka. Tímto již poněkolikáté vyjadřuji velký vděk Tondovi Tvarůžkovi za konstrukci tohoto modelu. Andulek máme plnou skříň. Nebyla složitá stavebně, dobře létala a dala se postavit za jediný týden modelářského soustředění. Kdyby se podařilo obnovit výrobu stavebnice tohoto modelu, bylo by dobře. Hlavně výroba žeber dnes dělá dětem velké problémy.

No a kdyby z toho sešlo, zůstaneme u svého osvědčeného pracovního modelu – nejprve několik postupně se zvětšujících házedel, pak školní A3 Gino následovaný složitějším modelem HoHo a nakonec dost dobrým soutěžním érem Šoumen. A kdo to s námi vydrží déle jak dva, tři roky, může si zkusit také kategorii F1H. Nebude-li to Andulka, tak rovnýma nohama do modelu Miki II. Maximální životnost mladých modelářů u nás na vsi je tak pět, šest let. Nechceme-li pracovat za ně, což jsme si již dávno zakázali, za tu dobu děti jednoduše víc nestihnou. Snad ale v modelářské dílně získají nějaké znalosti o materiálech, lepidlech, zvládnou práci s nářadím aniž by si ublížily, stráví spoustu času s kamarády a ještě si i zasportují. Je to málo a nebo to stačí?

 

Po tomto bodu jednání došlo už jen na diskuzi a postupný odjezd účastníků rozšířeného zasedání do svých domovů. Příští rok se prý tato akce uskuteční někde blíže středu České republiky, aby se jí mohli zúčastnit i zástupci klubů z opačných koutů naší země.

Z. Hykš

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Zdeněk Hykš. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *