V poslední době tradiční problém – nedostává se nám dětí. Pro klub chlubící se tím, že se věnuje hlavně dětem, dost nepříjemná realita. Chyběli úplně všichni. Fakt je, že většina našich svěřenců měla smysluplnou omluvu. Když se den před odjezdem do Mladé Boleslavi omluvil náš poslední modelář, řekli jsme si s druhým panem vedoucím, že tentokrát nic rušit nebudeme a pojedeme na závody sami. Cestou jsme ještě naložili rumburského Pavla Formánka, takže to byla čistokrevná pánská jízda. Coby starší pánové jsme se přihlásili do kategorie vystřelovadel a Petr ještě mezi větroňáře A3. Počasí panovalo velice pěkné. Nebylo žádné vedro a foukal jen slabý vítr. Moc jsme si to užili. Dobrý pocit byl trochu narušen tím, že nám dvě vystřelovadla uletěla. Nedá se nic dělat, příště už musíme být vybaveni determalizátory.

Po skončení závodů jsme ještě chvíli poseděli v místním leteckém baru s mladoboleslavskými modeláři. A měli jsme i štěstí na startující velká éra. Byl to takový malý letecký den. Někteří místní modeláři se poté ještě vrátili na letiště, aby si trochu procvičili hýbání s páčkami RC modelů. To my jsme navštívili a pořádně si užili leteckého muzea Metoděje Vlacha. Při odjezdu domů jsme byli docela určitě poslední účastníci dnešních modelářských závodů. Courání se domů ještě pokračovalo. Zastavili jsme se krátce na hranici děčínského okresu a prozkoumali přechod poměrně frekventované silnice pro pěší turisty, cyklisty a v zimě také běžkaře. Když jsme byli před lety ještě čilí, něco takového nám tu při cestách mezi Luží a Jedlovským nádražím scházelo. Domů jsme dorazili těsně před osmou hodinou večerní. Akce se zdařila a kdo nebyl, může litovat.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Zhruba celý týden před sobotními závody probíhala již tradiční diskuze na téma „počasí“. Strašil hlavně průvan. Předpověď zněla: vítr kolem 5 – 6 m/sec a směr jihovýchodní, tedy někam k hangárům místního aeroklubu. Dohoda s pořadateli ale zněla, že soutěž pokud možno odlétáme, třeba i za cenu zkracování časů u kategorie F1H. Důvodem byl nejenom nedostatek náhradních termínů, ale i tvrzení starších modelářů, že v takovém povětří jsme dříve létali úplně běžně (potvrzuji – při zimním dopisování vilémovské kroniky z období kolem roku 2010 jsem narazil na soutěže uvádějící rychlost větru ještě o něco vyšší).

Takže v sobotu ráno všichni vyrazili směr Česká Lípa. Ještě při vystupování z auta nás na parkovišti vyděsil silný hukot větru ve větvích okolních stromů. Ale pak už přišla jen samá pozitiva. Golfisté na zřejmě podmáčeném terénu „měli zavřeno“ a členové aeroklubu právě absolvovali nějaké školení, takže se nelétalo. Proto jsme obdrželi povolení přesunout se až na samý konec letištní plochy. Tudíž jsme měli k dispozici pro naše éra báječný prostor. Tím pádem ani tolik nevadil trochu problematický jihovýchodní směr větru. Funělo zdatně, ale mezi silnými poryvy jsme nacházeli dostatečně dlouhé úseky, kdy vítr značně zeslábnul anebo dokonce nefoukalo vůbec. Nakonec se našel jeden odvážlivec létající v kategorii F1H, byť s dobrovolně zkráceným časem kolem jedné minuty a říci si dali i dva, do té doby proti počasí brblající, gumáčkáři. Pravda, všichni tři to jsou dostatečně zkušení modeláři, takže nic neulétlo, nic se nerozbilo.

Protože pořadatelé dodali dostatek časoměřičů, nikdo na startovišti dlouho nečekal. Soutěž rychle plynula ke svému konci. Poté se všichni přesunuli nahoru ke klubovně, kde byly vypsány diplomy a odměněni ti nejlepší. Pořadatelům tímto děkujeme za naprosto pohodovou soutěž.

Co se týče Vilémovských, byl jsem docela spokojen. Oproti krajskému přeboru v Panenském Týnci mi ani jednou nestoupnul tlak a vše se odbylo v naprostém klidu. Sice tam byly nějaké nepovedené starty, ale to byl důsledek tvrzení některých našich suverénů, že trénink je jen pro nervózní. Proto se na start šlo hned naostro. Všechny modely absolvovaly poslední lety při zářijovém Žuchu 2024, takže v přepravních krabicích „zrály“ více jak půl roku. Asi se i trochu zkroutily, naštěstí správným způsobem. Během soutěže jsme upravovali seřízení modelů a k jejímu konci jsme s provedenými lety už byli spokojeni. Věkově se s Varnsdorfskými trochu míjíme, takže zatímco oni obsadili mladší kategorie, my byli sami v juniorech. Stárneme. Na druhou stranu, na všechny se dostalo s nějakou cenou. A jak soutěž rychle ubíhala, zbyl čas i na vedoucí, soutěžící v kategorii vystřelovadel. Zatímco v házedlech mezi seniory uspěl náš Víťa, ve vystřelovadlech jsme všichni nalezli tři zdatnější soupeře.

Jsme rádi, že soutěž proběhla bez jakýchkoliv problémů. V seznamu soutěží jsme si odškrtli další položku s tím, že nyní se můžeme soustředit na další akci, kterou je, opět v České Lípě, přebor mládeže Ústeckého kraje.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš