Tak teď nevím – poznali jsme se s panem Františkem Doupovcem nejprve osobně a nebo až poté, co jsme si v červnu 2021 vybrali z nabídky KLeMČR jeho stavebnici modelu A3 Fanóšek? Ach ta skleróza. Ale myslím, že správná je varianta první. Museli jsme se vidět již před rokem 2021 a to na MČR mládeže ve Starém Městě, kde nás zaujal jednak svojí štědrostí při obdarovávání méně úspěšných modelářů i vtipem, který přitom své dary provázel. Ten Fanóšek přišel později. Potřebovali jsme nějaký model kluzáku A3 pro nováčky, který bude následovat po nezničitelném modelu GINO. Vybrali jsme Fanóška a nezklamali jsme se. Tento model už vypadá jako opravdová „Á trojka“ a jak jsme se přesvědčili následně, dokonce i hezky létá. Svojí volbou jsme se tehdy pochlubili autorovi stavebnice, což následně vyvolalo docela bohatou korespondenci. Ocenili jsme například řadu doplňujících informací ke stavbě tohoto modelu. Tento nadstandard nás vedl k rozhodnutí stavbu Fanóška zdokumentovat fotograficky. Omlouváme se jen, že od tohoto rozhodnutí k prvnímu vzletu postaveného modelu (při krajském přeboru mládeže Středočechů v letošním roce) uběhlo tolik času. Stavebníci si musí modely postavit vlastním přičiněním. Pomáháme dětem radou, občas i ruku ke stavbě přiložíme, ale rozhodně nemáme v úmyslu za děti vše postavit sami.

Nějak nám unikly první snímky Anety, která podle nás stavbu modelu Fanóšek zahájila. Velmi brzy se ale připojil také Šimon.

Šimonova kostra křídla a výškovky po sejmutí z plánku.

A nyní dokonce i s trupem při lepení lože výškovky.

Tak toto je naše Aneta s kostrou křídla na šabloně.

Šimon vybírá barevné potahovací papíry.

Šimon dokončuje potah křídla.

Křídlo je hotovo, nyní se lepí výškovka.

Na řadě je lakování. Podle přítomnosti bývalých aktivních modelářů, nyní přátel LMK (Michal) soudím, že jde o „vánoční“ schůzku loňského roku.

Aneta vybírá z krabice díly potřebné pro stavbu trupu. Jak je patrné, Šimon nás trochu předběhnul.

Začínáme potahovat.

Seznamte se prosím s našimi svěřenci: nejdále (u dveří) Jirka I, blíže k Anetě se o modely házedel pro novou sezónu snaží Ivan, zcela vlevo Aneta, zády k nám Šimon a u skříně Jirka II.

Šimonova stavba Fanóška se pomalu blíží ke konci.

Aneta se pustila do stavby trupu.

Byl „instalován“ determalizátor a táhlo ke směrovce – Šimon je hotov.

Aneta potahuje, Ivan dohlíží.

Šimon dokončil stavbu modelu Fanóšek počátkem letošního roku. A hned se s ním zapojil do soutěžení. Na naše „poměry“ myslím, že docela dobře:

• První fotografie je z března 2023 a KP mládeže Středočeského kraje – 189 s
• Druhá fotografie pochází z přeboru mládeže kraje Ústeckého – 209 s
• Bez fotografií: Varnsdorfská jarní – slabších 157 s, při zářijovém Žuchu 2023 – 218 s
• Na táboře na Rané u Loun se pouze trénovalo

Bohužel, na jaře nám dost nečekaně „dala výpověď“ Aneta. Zatímco u nás v klubu modeláři přicházejí a odcházejí, modely zůstávají. Takže Šimon dokončil téměř hotový model a teď má Fanóšky dva.

Jednou ročně, dříve než místní zemědělec vyžene na pastvu krávy, pořádáme na louce „Pod skokanským můstkem“ opékání špekáčků. Jedná se o pracovně společenskou akci. Ta pracovní část vypadá tak, že kluci sestaví náš „katapult“ a překontrolují vystřelovadla pro blížící se dětský den. Společenská proto, že pojíme, špekáčky zalejeme Colou, případně něčím ostřejším a pohovoříme o tom, co modeláři podniknou v druhé polovině letošní sezóny.

Akce se jako obvykle vydařila. Trávu jsme moc nepošlapali, nic nám neulétlo ani jsme nic nerozbili a domů jsme dorazili až za tmy. Všichni spokojeni.

 

Za LMK Vilémov, Z. Hykš

Minulý pátek jsme využili posekané louky v Lipové a místo léčení šrámů utržených při soutěži Žuch 2021, jsme před hlavní akcí sezóny, mistrovstvím ČR mládeže, naposledy potrénovali. Užili jsme si sluníčka posledního skutečně letního dne, z jedné fotografie je patrné, že jsme i něco baget spořádali, zato sportovní výkony moc nepotěšily. Při jízdě na kole mě můj výrazně zdatnější kolega častuje kritikou, že jedu tak, že by mě předjela i babka s nákupem. Nevím, jakým příměrem ohodnotit naše svěřence. Snad, že létali jako ponocní, ale tím bych se určitě dotknul ponocných. Byla to bída. Někteří ani nezvládli plný počet startů a dosažené výkony by nestačily ani na přebor Vilémova a blízkého okolí. Tak snad to bude pro nás před Moravskou Třebovou ponaučení.

Potěšilo nás naopak to, že z onoho zemědělce, který se na nás na samém začátku tréninku řítí, aby nás vyhnal, se nakonec vyklubal náš bývalý člen a úspěšný junior, Martin Hájek. Popovídali jsme si, zavzpomínali na staré časy, mezitím popoháněli naše stávající modeláře a už za šera se vrátili zpět do dílny. Před budovou již na nás čekaly netrpělivé maminky, aby si své ratolesti odvezly domů. Tak doufejme, že bude platit heslo „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Obávám se ale, že v sobotu 25. září rozhodně nebudeme na letišti v Moravské Třebové patřit mezi favority.

Z. Hykš

Zhruba od poloviny června se opět scházíme. Doufejme, že tentokrát na delší dobu. Stejně jako loni nás velice potěšilo, že při první svolané schůzce jsme se sešli úplně všichni – sedm mladých modelářů v žákovském věku, dva junioři a tři vedoucí. Samozřejmě, nikdo z našich chovanců si moc nevzpomínal na to, co před zhruba osmi měsíci, kdy jsme byli proticovidovými opatřeními rozehnáni, tehdy stavěl. Vedoucí ale s něčím takovým počítali a sami se sešli o dva týdny dříve na přípravných schůzkách a na děti se řádně připravili. Práce se tedy rozběhly poměrně rychle. Dokončovala se „Home office házedla“, opozdilci pokračovali v práci na větroních A3 Pionýr a rychlíci zahájili stavbu házedel halových. Zatím depronových, ale snad brzy rozjedeme i výrobu křídel uhlíkových.

Nedílnou součástí bylo fotografování našich nejmladších. Junioři bohužel fotografování unikli. Tradicí od roku 2014 je také vánoční měření výšky našich svěřenců. Loňské vánoce jsme ze známých důvodů vynechali, změřili jsme se tedy až nyní. Na metě 207 cm se tyčí správce našich stránek, Adam. Následují samozřejmě oba zmínění junioři, kteří stejně jako Adam (naštěstí) již nerostou. To žáci trhali rekordy – Víťa vyrostl o celých 18 cm a Milan s Ivanem o 12 cm. Další důvod proč s povzdechem vzpomínat na ztracený čas – modeláři „v nejlepším věku“ za zmíněných osm měsíců přišli o spoustu soutěží a jistě řadu pěkných výkonů. Tak doufejme, že ve zbytku roku už konečně budeme moci v klidu pracovat a připravovat se na snad plnohodnotnou sezónu 2022.

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Covidová pauza vedle známých průvodních jevů se v mém případě projevila i velkým nárůstem lennosti. Utrpěla nejenom činnost modelářská, ale i další koníčky, kterými jsou fotografování a jízda na kole. Důkladně jsem provozoval pouze gaučing. Nějaké příspěvky na naše stránky sice vznikly, jen jaksi nebyla vůle poslat je dál, kolegovi Adamovi, který má stránky LMK Vilémov na starost. Nyní jsou již oba příspěvky značně zastaralé, přesto jsem se nakonec rozhodnul je zveřejnit a prezentovat tak, že i v oné dlouhé přestávce jsme se snažili něco modelářského podnikat.

„Home office“ házedlo

Dlouhé čekání na dobu, až nám uvolňování stávajících opatření vrátí zpět naše svěřence, jsme se rozhodli dětem trochu zpestřit. Papírová vystřihovánka z časopisu ABC, připravená pro naše svěřence před vánocemi, moc netáhla. Sestavili ji pouze dva mladí modeláři a pan vedoucí Blaschka, který si tím chtěl připomenout své mládí. Ostatních pět (a také nikdo z oslovených dětí z naší obce) se soutěže o nejlépe postavený model nezúčastnilo. Souběžně provedená anketa nám ale poskytla zajímavé náměty – od „chci stavět, ale jen v kolektivu“, až po „papírová vystřihovánka nás nezaujala, ale kdyby bylo něco létajícího, to bychom zájem měli“. S ohledem na předpokládané domácí vybavení našich modelářů jsme se proto rozhodli pro balzové házedlo. Vytvořili jsme rychlostavebnici modelu Vlaštovka s předem připravenými díly ve dvou velikostech. Tu menší pro obě naše děvčata a ve velikosti dle originálního plánku (Radomíra Čížka?) pro chlapce. Počet stavebnic vyšel z prvotního průzkumu – dva modeláři opět chtěli stavět pouze kolektivně, zbytek projevil zájem. Příprava polotovarů i s jejich rozvozem až do domu trvala dvě páteční odpoledne. Opět trochu statistiky – tři modeláři se do samostatné domácí stavby nakonec nepustili, zato dva zbývající si již tři dny poté vyžádali přípravek na broušení vzepětí středu a uší křídla, zvaný u nás v klubu „Standa I“ (podle zhotovitele Standy Rudínského z LMK Varnsdorf). Podle zpráv rodičů se na konci téhož týdne létalo, což dokumentují přiložené fotografie. A příští páteční odpoledne jsme měli možnost postavené modely posoudit osobně. Myslím, že se povedly. A protože oba kluci Havlíčkovi jevili chuť do další stavby, připravili jsme jim novou stavebnici. Tentokrát s daleko větším podílem jejich práce. No a ti dva příznivci kolektivní stavby v klubu a tři modeláři, kteří naši stavebnici zastrčili doma v kuchyni někam nahoru na skříň, si model postaví během schůzek, které už konečně opět „vypukly“.

Za LMK Vilémov       Z. Hykš