Nejsevernější házedlo, čtvrté kolo

Nejprve jako obvykle něco k počasí. Štěstí se od nás trochu odvrátilo. Na sobotu 22. února, kdy byl naplánován závěr našeho cyklu, připadlo to nejhorší počasí z celého týdne. Předpověď sice potvrzovala celodenní sluníčko, na druhou stranu hrozila silným větrem. Čehož jsme se zalekli a toto čtvrté kolo přesunuli na následující den, kdy naopak mělo foukat z tohoto týdne nejméně. Zvědové vyslaní v sobotu na soutěžní plochu potvrdili, že naše rozhodnutí bylo správné.  I když se jednalo o poměrně otrlé jedince, kteří se jen tak nějakého větru nezaleknou, tentokrát prohlásili, že to nebyl vítr, ale vichřice. Druhý den vítr opravdu zeslábnul na přijatelných 2 – 4 m/sec, zato onen předem neohlášený déšť nás nemile překvapil. Naštěstí postupně slábnul a zhruba hodinu po zahájení soutěže přestal úplně. Také nás mrzelo, že avizovaný jižní směr se nakonec změnil na jihovýchodní, což vedlo k posunutí našeho startoviště k již dříve pomlouvanému místu hned za hradbu stromů rozbíjejících laminární proudění. Však jsem také zaregistroval několik stížností na četné turbulence, při kterých se hlavně malé modely chovaly „jak nudle v bandasce“. Naštěstí tentokrát tolik neškodily sloupy vysokého napětí v místě dopadu modelů. Pokud vím, k nárazu do sloupu došlo jen jednou.

Jak uvádím výše, ve srovnání s předchozími koly to tentokrát tolik nenosilo. Do celkového hodnocení si dnešní výkon zapisovali hlavně ti, kteří z nejrůznějších důvodů v minulých kolech chyběli. Časoměřiči vyslyšeli naši prosbu a opět se dostavili na plac v hojném počtu. Dokonce jsem zaslechl pochvalnou poznámku, že na jednoho soutěžícího připadá téměř jeden celý časoměřič. Přestože jsme z taktických důvodů začínali o hodinu později než obvykle, již k polednímu se první modeláři i se svým doprovodem začali přesouvat do lipovské restaurace  U Pytláka. My ostatní je následovali zhruba o hodinu později. Ještě na ploše pořadatelé spočítali celkové výsledky, takže v salónku Pytláka se již jen vypisovaly diplomy. I tak to chvíli trvalo, protože letos jsme poprvé rozdávali dvojnásobný počet (přibyla kategorie vystřelovadel). Než se tak stalo, soutěžící i doprovod spořádali něco dobrého do volátka. Sledovali přitom promítání historických videí pořízených panem Formánkem někdy po roce 2000. K celému cyklu Nejsevernějšího házedla nebyly žádné připomínky. Naopak, někteří soutěžící pochválili pořadatele za rozdělení čistě házedlářské soutěže na kategorie házedel a vystřelovadel. Je to klidnější a po fyzické stránce méně náročné. Poděkovali jsme ještě „těm nahoře“ za poměrně příznivé počasí při všech čtyřech kolech a také časoměřičům, kteří se opakovaně dostavovali v hojném počtu, přestože věděli, že je opět čeká promrznutí na stanovišti – moc se ti obětavci nepohybují a konec konců, máme leden a únor. Pak jsme ještě chvíli poseděli, než začal postupný rozjezd účastníků do svých domovů. Vilémovští a mikulášovičtí pořadatelé opustili restauraci jako poslední. Ještě předtím informovali pana majitele, že za rok nás, házedláře, tu má opět. Varnsdorfské modeláře ještě daleko dříve, protože na vedlejším fotbalovém hřišti proběhne ve dnech 6. a 7. července soutěž „Pohár Tolštejnského panství“ v kategorii UŠ. Vilémovští tuto kategorii nelétají, ale určitě se přijdou podívat.

A tím byl letošní, 31. ročník soutěže Nejsevernější házedlo definitivně uzavřen.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Varnsdorfská hala 2025

O této soutěži jen krátce, protože jsem ji sledoval pouze z domova, z televizního gauče. Chřipkové bacily jsou rok od roku agresivnější. Jednou mě kluci pozdravili do „web kamery“ instalované ve varnsdorfské sportovní hale. Vzhledem k snímkům každé čtyři vteřiny jsem je téměř nepoznával. Co má Pepa Kubeš nového v prodejně, bylo vidět lépe. Nakonec se pro předávání zpráv náčelníkovi lépe osvědčil klasický telefon.

Soutěž to byla podle vyprávění zdravějších pánů vedoucích velice klidná. Stejné problémy s bacily jako já měli i někteří naši modeláři, další se (chci tomu věřit) zodpovědně připravovali na následující školní týden, takže do Varnsdorfu vyrazili se dvěma vedoucími jen dva chlapci. Jirka se Šimonem jsou v podstatě zcela samostatní, takže pan vedoucí se mohl v klidu věnovat sběru informací. Hlavně ke gumáčkům A6, kde dlouhodobě nedosahujeme ani výkonů jako před lety, když jsme s touto kategorií začínali. Z hovoru se zkušenějšími kolegy, hlavně Zdeňkem Cinertem vyplynulo, že stavíme modely příliš těžké. Když k tomu připočítám dlouhodobé stesky na kvalitu používané gumy, na dvouminutové lety je zaděláno. Jsem zvědav, zda se z toho dokážeme poučit.

Gumáčkům předcházela soutěž házedel. Tam nemáme na co se vymlouvat. Čekal jsem, že v rozměrnější varnsdorfské hale kluci dosáhnou celkového času přes devadesát vteřin. Pár vteřinek k tomu ale chybělo. Nedá se nic dělat, reparát budou muset složit prvního března ve vilémovské sportovní hale.

Výsledková listina ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo, třetí kolo

Nechci to zakřiknout, ale máme za sebou třetí kolo naší soutěže a stále vše probíhá dle plánu – zatím nedošlo ani k jednomu odkladu. Naopak, tuto sobotu se opět létalo a tentokrát za podmínek, které snad byly za odměnu. Vyplnila se předpověď, která tvrdila, že po celý víkend bude teplota kolem nuly a vát bude jen slabý vítr západního směru. Což znamenalo, že jsme se mohli přesunout na stanoviště mimo sloupy a dráty vysokého napětí a v dostatečné vzdálenosti od statku se vzrostlými stromy, které při východním větru způsobují silné turbulence a naopak, při silnějším větru západním fungují jako „spolehlivý“ věšák házedel. Snad jen sluníčka bylo předpovídáno více. Ve skutečnosti jsme jej zahlédli pouze jednou a jen na krátkou dobu.

Pěkného počasí využili přítomní modeláři v kategorii vystřelovadel. Úplně všichni začali soutěž touto kategorií. Nebyl to žádný pokyn „shora“, vše se stalo tak nějak živelně. A dobře udělali. Na ploše se strhla přímo smršť maximálních časů. Když to spočítám, tak z celkových 130 startů jich „plných“ bylo celých 82. Za varnsdorfské dominovali starší, zkušení modeláři, zato u vilémovských byli tentokrát úspěšnější mladší modeláři. Dokonce jsme u třech z nich zaznamenali plný celkový čas. Myslím, že s výsledky v této kategorii byli spokojeni úplně všichni. Napadá mě k tomu malá úvaha – třecetivteřinové lety přestávají být v této kategorii vzácností. Jsem zvědav, kdy se objeví návrh na prodloužení maximálního času.

Vystřelovadla končila zhruba ve chvíli, kdy se přeci jenom nepatrně rozfoukalo a zároveň o trochu ochladilo. Museli jsme dávat pozor, aby naši svěřenci, těšící se domů na oběd, neházeli zbrkle do turbulentního povětří. I tak bylo s celkovými výsledky několik mládežníků nespokojeno. Starší proto, že neatakovali své závazky kolem čtyř set vteřin a ti nejmladší, kterým ve slabém větru dělal problém výhoz. To je bohužel u dnešních malých dětí běžný jev. Řešením snad budou házedla pro kruhový výhoz, byť náš nejmenší svěřenec Tonda se svým prvním modelem docela třískal o zem. Ještě štěstí, že to bylo do měkkého povrchu. Na druhou stranu, bylo to poprvé a tak se Toník snad zlepší. V dílně už vzniká házedlo pro kruhový hod číslo 2.

Dalším pozitivem bylo, že se opět sešel dostatek časoměřičů z řad rodičů. Díky počasí mrzli jen trochu a proto doufám, že se jim závody líbily a přijdou i příště. To je důležité. Čtvrté kolo bude totiž potřeba rychle odlétat, přesunout se do lipovské restaurace, zde spočítat celkové výsledky, vypsat diplomy a rozdat ceny. Čekání v restauraci na vyhlášení by mělo být zpestřeno promítáním videozáběrů pořízených panem Formánkem v minulých letech nejenom na Nejsevernějším házedlu. To ale bude až za tři týdny. Nyní nás čeká halová soutěž ve Varnsdorfu, které se, doufám, zúčastníme v co nejhojnějším počtu.

Výsledková listina třetího kola ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Pan vedoucí se nudí

Co dělá vedoucí LMK Vilémov Petr Blaschka, když má doma všechno hotovo, stýská se mu po létání, ale počasí ho ven nepustí? Postaví si drátěný model letadla! Myslím, že inspirací mu byla kovová plastika stojící před budovou Leteckého muzea Metoděje Vlacha, kde pravidelně v květnu zakončujeme modelářskou soutěž Mladoboleslavská jarní. Petrovi se zde moc líbí (ostatně nám také) a tak se rozhodl připomenout si zdejší expozici vlastním modelem. My ostatní, co provádíme přípravu na novou sezónu formou „gaučinku“ nezávidíme, ale naopak jsme rádi, že máme tak šikovného pana vedoucího.

Za LMK Vilémov               Z. Hykš

Nejsevernější házedlo, druhé kolo

Pochvalme nejprve Standu Rudínského, který nás na konci loňského roku přesvědčil, že bude lepší i letos dodržet dvoutýdenní rozestup mezi jednotlivými koly. Zvažovali jsme totiž týdenní odstup, abychom lépe zvládli nával zimních soutěží i s jejich případnými odklady a tří soutěží halových. Kdybychom trvali na svém, už by k jednomu odkladu došlo. Minulou sobotu bylo totiž počasí přímo hanebné. Dnes to naopak docela šlo. Sice bylo o fous hůře, než tvrdila předpověď, létat se ale dalo poměrně pohodlně. Spíš nám nevyhovoval jižní až jihovýchodní směr větru. Zůstali jsme kousek od parkoviště našich aut, kde proudění vzduchu dost narušovala nedaleká hradba stromů. Občas jsme proto ve vznikající turbulenci zaznamenali trochu divočejší průběh letu házedla či vystřelovadla. A pak ty nešťastné sloupy elektrického vedení. Přebory v trefování se sice nekonaly, ale třikrát či čtyřikrát se nám to podařilo. Nic nám sice tentokrát neulétlo, ale když k oněm karambolům s kandelábry přičteme ještě ledovou krustu na sněhové pokrývce, nějaké ztráty jsme přeci jenom zaregistrovali. Trpěly hlavně ocasní plochy. Přesto mohu soutěžící opět pochválit za hodnotné výkony.

Časoměřičů jsme i tentokrát měli dostatek, takže fronty na změření času se netvořily žádné. Jen musíme těmto obětavcům vyjádřit pochopení pro drkotání zubů, protože zima byla opravdu docela vlezlá. Ostatní si nestěžovali, protože byli stále v pohybu. Tentokrát to šlo tak rychle, že oproti minulému kolu jsme skončili o dobrou hodinu dříve. Někteří, hlavně mladí modeláři, spěchali domů za teplem, starší soutěžící naopak využili volného času k tréninku. Jsme v polovině tohoto cyklu a tak proběhlo i několik domluv mezi pořadateli o odměnách pro vítěze. Varnsdorfští slíbili unikátní medaile, modelářský materiál, my přidáme něco na zub a Luboš Paťha samozřejmě dodá tradiční krásné diplomy.

Rozchod proběhl chvíli po dvanácté hodině. Pokud vše dopadne dobře, třetí kolo Nejsevernějšího házedla proběhne za dalších čtrnáct dní.

Výsledková listina z druhého kola ZDE!

Za LMK Vilémov               Z. Hykš