Také čtvrté kolo jsme zvládli ve stanoveném termínu. Jak bylo již dříve několikrát zdůrazněno, bylo to hlavně z důvodu nedostatku náhradních termínů. Já věděl, že se nemám rouhat a kritizovat turbulentní proudění ve třetím kole. Tentokrát nám to počasí spočítalo i s úroky. Předpověď byla mizerná dlouho dopředu a přitom nebyla s blížícím se víkendem žádná naděje na zlepšení. Sešli jsme se proto v sobotu 21. února jako obvykle v devět hodin dopoledne na našem tradičním stanovišti. Splnilo se to, čeho jsme se všichni obávali – foukalo a padal sníh s deštěm. Opravdu hodně. Vaší pozornosti doporučuji především přiložené video přímo z plochy, kde je to nejlépe patrné. Ale jak pravila babička jednoho našeho modeláře, „nejsme srabi“.

Vedoucí se domlouvali, co bude dál. V úvahu přicházelo několik předem domluvených variant. Od odletání obou kategorií až po úplné zrušení čtvrtého kola. Nakonec jsme se domluvili na kompromisu – odvoláme házedla, ale zkusíme vystřelovadla. Nějak přeci musíme vydržet do desáté hodiny, kdy nám po předchozí dohodě otevřou lipovskou restauraci „U pytláka“. Tak tedy vystřelovadla. Žádný zázrak to ale nebyl. Éra v silné turbulenci létala, no „jako nudle v bandasce“. Kdo měl odlétány kompletně předchozí tři kola, měl jistotu, že se mu dnešní výkon, jako nejhorší, bude škrtat. Několik modelářů, kteří se nezúčastnili některého z předchozích tří kol, ale výsledky čtvrtého kola do celkového pořadí započítalo. A úplně všichni létali s vědomím, že doma budou muset svá éra důkladně usušit. Optimisté tvrdili, že se ocasní plochy poté vrátí do původního stavu, pesimisté, kteří převažovali, prorokovali, že výškovku se směrovkou bude při příští soutěži nutné pořádně nakroutit.

Zmínit musím ještě účast. Ta kupodivu nebyla o moc slabší jak při předchozích kolech s daleko hezčím počasím. Shora stále „něco“ padalo, jen sníh s deštěm se změnil na čistokrevnou vodu. Kolem desáté jsme se začali trousit do zhruba tři kilometry vzdálené restaurace. Naštěstí pan majitel slib dodržel a do svého zařízení nás vpustil. Topení sice teprve začínalo hřát, ale to nám nevadilo. Hlavně že v salónku nepršelo a ani nefoukalo. Zatímco pořadatelé počítali celkové výsledky, vypisovali diplomy a rozdělovali ceny, ostatní si dávali něco na zahřátí a později i něco na zahnání hladu. Diplomy s cenami jsme předali ke spokojenosti všech oceněných. Pokud jsem v sobotu zapomněl na časoměřiče, činím tak nyní – moc děkujeme a do dalších soutěží nám zachovejte přízeň.

Pak už jsme si jen povídali, na což během soutěže obvykle nezbývá čas. Optimismus mezi mokrými modeláři šířil hlavně pan vedoucí Blaschka, který opakovaně tvrdil, jak je rád, že jsme soutěž dolétali v termínu. Máme ho rádi a proto jsme mu neoponovali. Ale přistihnul jsem se, že ještě dnes, při každé vzpomínce na sobotní martýrium, zamířím neochvějně do spíže, dát si pořádného lomcováka. To jsou holt ty Pavlovovy reflexy.

Poslední účastníci se rozešli chvíli před třetí hodinou. Snad se znovu sejdeme a počasí na nás bude milosrdnější i v příštím roce, kdy by měl proběhnout již třicátý třetí ročník (spočítal Luboš Paťha) naší soutěže „Nejsevernější házedlo 2027“.

Výsledková listina 4. kola a absolutní výsledky ZDE!

Za LMK Vilémov                    Z. Hykš

Třetí kolo jsme zvládli ve stanoveném termínu. Na ploše jsme možná byli trochu zklamáni počasím. Předpověď byla totiž přímo báječná – slabý vítr jižního až jihozápadního směru. Tedy létání „z kopce“. Realita ale byla trochu jiná. Síla větru sice odpovídala předpovědi, nesouhlasil směr. Opět foukalo od východu přes vzrostlé stromy, pod kterými jsme parkovali. Takže naše modely se během letu potýkaly s nepříjemnou turbulencí. Bohužel, tím pádem všichni soutěžící dosahovali o dost horších časů než při minulém dvojkole. Nejenom v házedlech, ale i vystřelovadlech. Nakonec jsme se ale shodli, že mohlo být hůř – mohlo funět a třeba i pršet, či sněžit. A také se nesmíme rouhat, aby se modelářský patron neurazil a nepokazil nám poslední, čtvrté kolo.

Časoměřiči měli tentokrát více práce. Do měření jsem se musel zapojit i já. Tudíž jsem nestihnul pořídit nějaké momentky ze závodů. Vlastně jen slavnostní nástup s opožděným ohňostrojem, který zajistil kolega Petr Blaschka. Přestože pajdám, rozhodla rodinná rada, že i tak jsem nejzdatnější pochodník a vyhnala mě týž den odpoledne do Masopustního průvodu doprovodit malou praneteř. Přikládám několik fotografií z obou akcí. Je vidět, modeláři slavili Masopust již dopoledne.

Jak již bylo řečeno, za čtrnáct dní bychom měli náš cyklus „Nejsevernější házedlo“ zakončit čtvrtým kolem. Tentokrát již se zpracováním a vyhlášením celkových výsledků v jedné lipovské restauraci. Bude velmi důležité dodržet naplánovaný termín. Blíží se totiž krajské přebory mládeže a další velké jarní akce, takže moc volných víkendů pro případné přesuny kvůli počasí k dispozici nemáme. Doufejme proto, že to klapne.

Výsledková listina třetího kola ZDE!

Za LMK Vilémov                    Z. Hykš

Poprvé jsme se na louce v dolní části Mikulášovic sešli až 24. ledna. Předchozí dva pokusy nám totiž zhatil velmi silný vítr. Na v pořadí třetí sobotu se tentokrát vyplatilo čekat. Na naší tradiční ploše téměř vůbec nefoukalo. V týdnu před tímto víkendem se pořadatelé domluvili, že pokud se splní pro sobotu příznivá předpověď počasí, pokusíme se časový skluz dohnat tím, že uspořádáme dvě kola – to dnešní regulérní a ono již dvakrát odložené. Při nástupu nikdo neprotestoval a tak jsme se do toho s chutí pustili. Velmi slabý vítr házedla i vystřelovadla neodnášel nijak daleko. Odhaduji, že pro modely se chodilo nejdále tak padesát metrů, ale většina letů končila téměř u nohou soutěžících. Důkazem budiž, že dnes nijak nehrozily ani nenáviděné „kandelábry“ vysokého napětí, které v minulosti řadu modelářů připravily o jejich stroj.

Časoměřiči byli celkem čtyři, soutěžících dvanáct. Soutěž proto rychle spěla ke svému konci. Při slavnostním nástupu jsme se sice dohodli na ukončení ve dvě hodiny odpoledne, ale myslím, že do oběda měla většina modelářů odlétáno a svých několik posledních letů absolvovali pouze tři nebo čtyři opozdilci. Přestože většina soutěžících absolvovala dvacet soutěžních letů s házedly a stejný počet letů s vystřelovadly, nikdo nevypadal unaveně. Vítr byl tentokrát opravdu milosrdný. Někteří modeláři toho dokonce neměli dost a po skončení soutěže ještě trénovali. To my jsme ale již soutěžní plochu opouštěli a spěchali domů na oběd. A dokud jsme byli „v ráži“, tak také zpracovat výsledky.

S průběhem závodů byli spokojeni všichni. Smutní budou asi nepřítomní Petr Blaschka a Pavel Formánek, které okolnosti zavály na druhý konec naší země či dokonce až do daleké Indočíny. Celkové výsledky už asi neovlivní, na druhou stranu se mohou pochlubit jinými zážitky. Vyhlášení se nekonalo, protože platí zavedené pravidlo, totiž, že výsledky se vyhlašují až na samém konci soutěže, po čtvrtém kole, kdy si ceny a diplomy předáme hezky v teple jedné lipovské restaurace.

Samozřejmě musím pochválit časoměřiče, kteří se dostavili v hojném počtu. Na rozdíl od soutěžících jen postávali na startovišti, kde jim slabý mráz přeci jenom trochu zalezl do rukavic a bot. Uvidíme se opět za čtrnáct dní, tak snad do té doby na tyto útrapy zapomenou a dorazí v plném počtu. To samozřejmě platí i o aktivně soutěžících.

Výsledková listina prvních dvou kol soutěže ZDE!

Za LMK Vilémov                    Z. Hykš