Přebor mládeže Ústeckého kraje 2019

V týdnu se silně ochladilo, takže ještě v pátek odpoledne jsme učinili opatrný dotaz u pořadatelů, zda se vůbec bude létat. Odpověď byla trochu udivená: „že zrovna vy se ptáte – na zimu se připravíme tím, že se více nabalíme, vítr, byť bude foukat přímo na stromořadí, budeme ignorovat a když budeme mít štěstí, vyhne se nám i ten předpovídaný déšť“. Pravda je taková, že déšť se nám naštěstí úplně vyhnul, vítr foukal přesně předpovězeným směrem, byl ale trochu slabší, takže speciálně vilémovští sklepávali pouze dva modely a já, jako obvykle, byť řádně oblečen, jsem nastydnul.

Co naši? Vyrazili jsme se čtyřmi žáky. Dvěma mladšími, dvěma staršími. Junior Honza tentokrát zůstal doma. Na náš vkus jsme v házedlech opět absolvovali spoustu hodů nad hlavu a nebo do levé zatáčky. Však nám tentokrát varnsdorfští řádně napráskali. Doufám, že chlapci alespoň na týden vyrazí na modelářské soustředění na Rané, kde si správné výhozy mohou trénovat od rána až do večera. Ve větroních A3 se s oceněním dostalo na všechny naše modeláře, protože se nedostavil žádný soupeř. Víťa létal opět docela hezky a opět jej přelétal bratr Jiří. U Milana s Mírou jsme řešili problémy se seřízením jejich modelů. Opět budeme mít v dílně co opravovat. Seřízení modelů se posléze zdařilo, bohužel však až na konci soutěže. Před rozebráním a uložením modelů do přepravní krabice s nimi absolvoval cvičný let pan vedoucí tak, aby dokumentoval, že skutečně pěkně létají.

Soutěže se tentokrát zúčastnili pouze modeláři z Varnsdorfu a Vilémova. Přespolní se nedostavili, protože prý již mají splněno. Výsledky se zpracovávaly během soutěže, takže nahoře u baru se vypisovaly pouze diplomy. Žehlení našeho minulého průšvihu se nekonalo, protože paní na baru onemocněla a měla zavřeno. A opět varnsdorfští dodali spoustu časoměřičů, díky nimž měl letošní přebor rychlý spád.

Po vyhlášení výsledků přeboru jsme tentokrát nezamířili domů, ale na nedalekou rozhlednu „Na Stráži“ s hezkými výhledy na Lužické hory a České středohoří. Takže domů se dorazilo zhruba o hodinu a půl později. Nyní máme trochu času na zahojení šrámů a přípravu na příští soutěž v Mladé Boleslavi. Jednak kluci konečně ochutnají opravdickou konkurenci v kategorii A3 a také proto, že jarní polovinu soutěží modelů volné kategorie chceme stylově zakončit v Muzeu Metoděje Vlacha.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Varnsdorfská jarní 2019

Varnsdorfskou jarní jsme pojali jako vítanou příležitost zatrénovat si před blížícím se přeborem mládeže Ústeckého kraje. No a páni vedoucí si, po splnění povinností u našich nejmladších, zkusili házedla a po téměř šesti měsících také kategorii A3. Vítr v České Lípě foukal o trochu silněji než před týdnem, což žáci ocenili v házedlech, ovšem ve větroních jsme museli být daleko pozornější. S výsledky jsme byli vcelku spokojeni, byť s výhradami. Bylo vidět, že házedláři nemají ještě své modely pevně v ruce. Na náš vkus jsme viděli spoustu hodů doleva, což zvláště modely seřízené do ostřejší levé zatáčky neodpouštějí. A větroně kategorie A3, to byla zvláštní kapitola. Vedoucí byli celí ochraptělí z brždění svých svěřenců. To se jim stejně příliš nedařilo. Však také bylo při následující modelářské schůzce co opravovat. Byť první výjimky se prý našly. Já sledoval spíše modely než jejich majitele, takže vím jen z doslechu, že Víťa se občas dokázal podívat vzad a svůj model alespoň trochu při vleku kontrolovat. Třeba i to přispělo k, na nováčka, slušnému času. Ještě hezčími lety jej ale překonal bratr Jiří. Výkon o to cennější, že o Jirku se na letišti pokoušela začínající chřipka. Trochu jsme mu to ulehčili, protože jsme pokaždé Jirku přilákali na start, on vystřelil své Gino a vrátil se zpět do depa zachumlat se do svetrů a bund, zatímco my ostatní zařizovali „donášecí“ službu. To Milan si téměř při všech svých pěti letech ověřil, jak strašně dlouhá je trasa: „startující model – oko a hlasivky pana vedoucího – uši a ruce vlekajícího“. Než jsem stačil vykviknout, už bylo co opravovat.

Co se týče ostatních soutěžících, myslím, že se pořadatelé mohou pochlubit pěknými výsledky. Přes trochu potměšilé podmínky (foukalo ve směru od nedalekého stromořadí), dokonce zaznamenali tři „plné“ modeláře. Každého ovšem v jiné kategorii, takže rozlétávání se nekonalo. Ale i ostatní soutěžící podali slušné výkony.

Kategorií bylo spousta, takže vypsání diplomů chvíli trvalo. Což bohužel využili naši mladí svěřenci. Nevím, co přesně provedli, ale ještě týž večer mi volal kolega Budai z Liberce a tlumočil stížnost z letištního baru na nepořádek, který jsme tam prý zanechali. To je tak trochu kaňka za dnešní soutěží. Bohužel, obvykle máme ve zvyku obě barové místnosti projít a zběžně překontrolovat, tentokrát jsme to opomenuli. Příště si na ten pořádek dáme větší pozor. Mé osobní selhání pak spočívá v tom, že jsem si nezkontroloval baterie ve fotoaparátu a ten pak velmi brzy odepřel svoji poslušnost. Vystavené fotografie jsem proto vyloudil od několika pořádnějších fotografů.

Abych ale nekončil tak negativně. Soutěž se určitě povedla. Počasí pořadatelé neovlivní, ale to ostatní ano. Přiznávám, že po loňských událostech jsem tak trochu s obavami očekával další vývoj ve varnsdorfském modelářském klubu. Obavy se ale rozplynuly – Mirek Procházka, coby nový vedoucí LMK Varnsdorf, se nám ve své funkci moc líbí. Už loni zorganizované soustředění mladých modelářů na Rané mělo vysokou úroveň a zadařilo se mu i dnes, při první velké soutěži volných modelů. Nutno také zdůraznit, že ostatní ho nenechali na holičkách. Měli jsme připraveny ze svých řad posily rozhodcovského sboru, ale varnsdorfští je vůbec nepotřebovali. Soutěžících bylo spousta a časoměřičů také. Navíc „výpočetní středisko“ přímo na letištní ploše průběžně zpracovávalo výsledky. Prostě vše šlo jako „po drátku“. Myslím, že všichni odjížděli domů spokojeni s tím, jak dnešní soutěž probíhala.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš