Mistrovství České republiky mládeže Kožlany 2016

Právě dorazila výsledková listina. Můžeme proto ohodnotit vystoupení našich žáků a juniorů. Až na Michala jsou naši svěřenci zkušení účastníci těchto závodů. Moc dobře vědí, že se zde setkají se zcela jinými soupeři než při řadových soutěžích a nebo krajských přeborech mládeže. Kluci nejsou špatní modeláři, něco jim ale chybí. Myslím si, že vím co. Chtělo by to přitlačit trochu při stavbě modelů, protože při našich schůzkách v dílně panuje až příliš pohodová atmosféra. A také by bylo potřeba více trénovat. Letos jsme si s pány vedoucími slíbili, že tentokrát proběhnou prázdniny jinak, než v předchozích letech. Budeme chodit poctivě do kroužku a když se nás sejde dostatečný počet a bude hezké počasí, pojedeme do Lipové trénovat. Bohužel, zatímco vedoucí měli o prázdninách téměř stoprocentní účast, některé kvalifikanty na MČR jsme viděli až první týden v září. Takže trénovalo se jen při Žuchu a Mikulášovickém házedlu, což je málo. Ostatně ta nevylétanost byla při sobotních závodech vidět. Myslím, že kluci si nyní říkají totéž. Tak jen, aby jim brzy neotrnulo a vše se nevrátilo do starých kolejí.

Dost bylo kritiky, je čas i trochu chválit. Kluci bojovali až do konce. Honza Weisgerber byl příliš přemotivovaný, takže se mu vůbec nepovedla kategorie házedel. Ale nevzdal to. V A3 se sice v sobotním poťouchlém počasí také nekonalo žádné maxo, ale i když Honza vypadal velmi nespokojeně, nám se jeho vystoupení líbilo. Příští rok bude mít ještě jednu šanci na žákovský reparát a když budeme o příštích prázdninách pilně trénovat………. Naopak na poslabší výkony z Mikulášovického házedla zapomněl Michal Jiřinec. V házedlech samozřejmě nemohl konkurovat specialistům, ale na jeho vrhačské schopnosti to bylo dobré. V kategorii A3 létal také hezky. I proto, že jsme přivedli k rozumu jeho model Špaček a nemuseli jsme si při těchto vrcholných závodech dělat ostudu s Ginem. A když o příštích prázdninách trochu potrénujeme …….. Na závěr jsem si nechal našeho juniora Petra Blaschku. Měl s námi vyrazit i obhájce loňského titulu v kategorii A3, Martin Hájek, bohužel od středy ležel doma s horečkami. Takže Petr zůstal sám. Juniorů se příliš neschází. V kategorii F1H stačilo dokonce jen klouznout a třetí místo bylo doma. Což by bylo samozřejmě nesportovní. Petr se moc snažil, přesto byly jeho dva vleky doprovozeny jedovatými poznámkami Blaschky staršího. Nebylo to razantní vystřelení, dokonce ani vystřelení decentní, po kterých voláme. Vypuštění do klidu na takových závodech praktikovat nelze. I v A3 jsme podobným způsobem „zazdili“ dva lety. Zvláště mrzel poslední let, po kterém jsme byli přesvědčeni, že bedna je beznadějně ztracena. K našemu údivu kazili i soupeři, takže i v malých větroních nám zacinkalo. Příště už takové štěstí mít nemusíme. Nedá se nic dělat, měli bychom příští prázdniny alespoň trochu potrénovat ……..

Ještě pár slov k této soutěži. Okolnosti nás donutily vyrazit až v sobotu ráno a týž den se domů i vrátit. Náročné to bylo hlavně pro řidiče současně zastávající funkci klubového manažera. Slabší povahy vstávaly v půl čtvrté ráno, dobrodruzi až po páté. Směrem na Plzeň jsme odstartovali přesně v pět. V Jesenici jsme poslali SMS zprávu našemu zástupci, panu ing Bartíkovi, že dorazíme kolem čtvrt na devět. Doufám, že si tuto SMS přečetl alespoň večer v ubytovně. Počasí nic moc, ale jak poznamenal hlavní pořadatel, p. ing Kornatovský, lepší na skladě nebylo. Nakonec to bylo docela pěkné, byť dost nestálé počasí. Těch pár drobných přeháněk se nepočítá. A že mohlo být daleko hůře. Během závodů jsme pozorovali, jak nás v bezpečné vzdálenosti od letiště míjely silné dešťové přeháňky a regulérní liják valící se směrem na jih, který jsme cestou domů potkali v Ústí nad Labem, nám již také nemohl uškodit. Takže paráda. Dík zaslouží pořadatelé nejenom za výběr počasí, ale i za organizaci celých závodů. Vše klapalo přesně jak mělo. Byli jsme v Kožlanech již čtyřikrát a vždy to byly bezproblémové závody. Abych ale nekřivdil pořadatelům předchozích mistrovství. Ještě jsme nezažili zkažené přebory. Bude to nejspíš tím, že se pořadatelství ujímají „tahouni“ typu našeho Pepy se zkušenými pomocníky ochotnými přiložit ruku k dílu. Takže Západočeši, ještě jednou – díky.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš

Mikulášovické házedlo 2016

Další soutěž, kterou její pořadatelé museli odložit kvůli počasí. Lilo tak vydatně a vytrvale, že „povolil“ i Luboš Paťha a to je modelář, který se jen tak nějakého počasí nelekne. Jako pamětník chci vzpomenout jednoho staršího závodu v Domoslavicích, kdy si to Luboš „rozdal“  ještě s jedním soupeřem v rozlétávání o první místo v kategorii házedel. Zatímco my ostatní čekali v teple a suchu autobusu, Luboš s kolegou (tuším, že to byl Jarda Bošek) vyběhli do neuvěřitelné sloty a zhruba po deseti minutách se oba vrátili celí promočení a s výkonem něco přes dvacet vteřin. Tak je pravda, že od té doby jsme všichni změkli a navíc, máme coby pořadatelé zodpovědnost za spoustu lidí, ale třeba takové mrholení by pro Luboše nejspíš nebylo důvod pro zrušení. A onu historku z Domoslavic zmiňuji také proto, že se mi zdá být kouzelná a nechci, aby zapadla. Moc pamětníků si ji již nevybaví a i já jí brzy zapomenu. Odklad byl čtrnáctidenní, protože o týden později se konalo v Panenském Týnci další kolo Pražské ligy a do České Lípy by příliš mnoho modelářů nedorazilo. V každém případě se čekání vyplatilo. Počasí bylo přímo skvostné. Užili jsme si sluníčka, nebylo ani horko ani zima a foukal vítr „tak akorát“.

I soutěžících se sešel odpovídající počet. Sice jsme při sestavování kalendáře soutěží slíbili s panem Bartíkem Lubošovi sousedkou výpomoc, která ale nakonec ani nebyla potřeba. Mikulášovičtí vše stihli vlastními silami. Tak třeba příště. My jsme se proto mohli s Petrem věnovat našim svěřencům. Chyběl Petr Blaschka mladší, který zůstal doma a léčil nachlazení tak, aby byl při MČR mládeže fit. Junior Martin Hájek kromě jarních přeborů mládeže již na naše závody nejezdí. Jen jsme si tuto sobotu v České Lípě zamávali, protože Martin obdržel od rodičů jako dárek k narozeninám vyhlídkový let. Jakub Smělík absolvoval jakousi rodinnou akci a tak jsme se tentokrát vešli do jediného auta. Na zadním sedadle Blaschkovic Žirafy seděli Honza Weisgerber s Michalem Jiřincem a mezi nimi Tomáš Luft. I jeho „nakládání“ do auta provázely velké komplikace. Že jede také, jsme se dozvěděli kousek před Šluknovem. Ještě, že máme ty mobily.

Závody jsme pojali jako poslední přípravu před mistrovskými závody v Kožlanech. Přesto Honza létal jak s partesu. Až jsme se báli, aby nevystřílel před nejdůležitějším závodem sezóny všechnu munici. Přestože to na větší a silnější soupeře nestačilo, Tomáš nás přesvědčoval, že z něj v blízké budoucnosti vyroste zdatný házedlář. S „dělníkem“ našich letišť, totiž školním modelem Gino, toho v kategorii A3 příliš dosáhnout nelze. Však jsme se spíše snažili naučit Tomáše vlekat, případně i model včas vystřelit, než abychom sledovali nějaké výkony. Michal pak dokazoval, že kategorie házedel nebude jeho hlavní parketa. Rád by příští rok létal větroně A3 a F1H. I když máme pocit, že není tak špatný vrhač (jen bych ho nejraději roztrhnul za to, že vždy se odmítá před hody řádně rozvičit), jeho přání ctíme. Což ovšem vyžaduje jediné – přes zimu stavět, stavět a zase stavět. S jedinou A3, kterou ke všemu na začátku závodů nakřápnul, se toho moc zvládnout nedá. Takže i u Michala přišlo na řadu věrné Gino a časy kolem třiceti vteřin. Do bojů se tentokrát zapojili i oba dospěláci. Daleko úspěšnější byl samozřejmě Petr Blaschka. V obou kategoriích se umístil mezi nejlepšími. Obzvláště se pak cení vítězství v kategorii A3, kde spolu s ním na stupních vítězů stáli nesmírně zdatní modeláři František Gloziga s Milanem Šaflerem. To já bezpečně uhájil poslední místo. Cením si ale toho, že nejméně po dvou letech jsem opět zkusil atmosféru závodů. Bohužel, jak se rozepisuji jinde, pravá noha proti tomu silně protestovala a tak jsem s trochu hořkou ironií ocenil, že možná můj poslední let v životě bylo alespoň maxo.

Co se týče ostatních soutěžících, moc těší počet závodníků v žákovských kategoriích. V házedlech a větroních A3 jsme si to rozdělili zhruba rovným dílem s mladoboleslavskými a varnsdorfskými modeláři, gumáčky pak obsadili hlavně mladí modeláři z Liberce a Varnsdorfu.

V klidu jsme dolétali, přesunuli se nahoru ke klubovně aeroklubu, v pohodě vyhlásili výsledky a pak se rozjeli do svých domovů. A teď už přijde na řadu nejdůležitější závod sezóny našich mládežníků, mistrovství české republiky.

Výsledková listina ZDE!

Z. Hykš